Proč má smysl darovat druhým

Američtí vědci už zjistili skoro všechno, takže o Vánocích je možná dobré připomenout, že darování druhým přináší opravdické štěstí. Je to totiž vědecky podložené.

Existuje bezpočet experimentů, které se tím zabývají, a třeba na kalifornské univerzitě Berkeley mají dokonce celéoddělení, které se věnuje jen výzkumu smysluplnosti života a tomu, co nás činí šťastnějšími.

Darování je jedna z hlavních věcí, které k dobrému životu podle vědců přispívají – ať už jde o běžné přátelské obdarovávání třeba o Vánocích nebo o filantropii, která se liší tím, že lidé vystoupí ze svého soukromého prostoru a darují svůj čas, peníze nebo energii nezištně lidem nebo neziskovkám, které působí ve veřejné sféře.

Tady je stručně několik základních bodů, o kterých třeba právě na Berkeley ve svém časopise píšou:

Darování vás dělá šťastnějšími.
Například psycholožka Sonja Lyubomirsky před časem provedla výzkum, během kterého požadovala po účastnících, aby udělali alespoň 5 dobrých skutků za týden – pokus trval 6 týdnů. Závěry byly jednoznačné: dobré skutky přinášely lepší náladu.

Další, kdo tuto hypotézu potvrdil, byl profesor Harvard Business School Michael Norton, který spolu se svými kolegy vyzkoumal, že darování peněz někomu jinému činí lidi šťastnějšími, než když je sami utratí.

Tady je skvělá přednáška Michaela Nortona v rámci série TED Talks o tom, jak dávání druhým přináší štěstí – s českými titulky.

Darování je dobré pro vaše zdraví.
Řada výzkumů našla spojitost mezi dobrým zdravím a velkorysostí. Ve své knize Why Good Things Happen to Good People profesor medicíny Stephen Post například ukázal, že darování druhým zlepšilo zdravotní stav lidí s chronickými onemocněními včetně HIV nebo roztroušené sklerózy.

V roce 1999 tým vědců z Berkeley prokázal, že senioři, kteří se věnovali dobrovolnictví, měli v pětiletém horizontu o 44 procent nižší pravděpodobnost úmrtí než senioři, kteří se do dobrovolnické práce nezapojovali. Na univerzitě v Tennessee pak před deseti lety vyzkoumali, že lidé, kteří dělají něco pro druhé, měli mimo jiné nižší tlak a tím nižší riziko nemocí srdce.

Darování podporuje spolupráci a sociální vztahy.
Když dáváte, je vyšší pravděpodobnost, že jednou dostanete zpět, ať už od obdarovaného nebo od úplně někoho jiného. Potvrzuje to několik sociologických studií.

Tyto výměny darů podporují tvorbu společenských vazeb, důvěru a spolupráci ve společnosti. A opět. Vědci ve studiích potvrzují, že pozitivní sociální interakce vedou k lepšímu mentálnímu i fyzickému zdraví. Jak napsal výzkumník John Cacioppo ve své knize Loneliness: Human Nature and the Need for Social Connection: „Čím častěji je součástí vztahů reciproční altruismus, tím blíže jsou lidé zdraví, bohatství a štěstí.“

Darování vyvolává vděčnost.
Darování vyvolává pocit vděčnosti a následné děkování, což vědci spojují s upevňováním sociálního pouta i se zdravím. Z některých vědeckých studií plyne, že důležité je pocity vděčnosti říkat nahlas.

Kupříkladu profesorka psychologie Barbara Fredrickson tvrdí, že pěstování vděčnosti v každodenním životě je jedna z hlavních věcí, která vede k dobrému životu. Ve své knize shrnuje, že vyjádření vděčnosti slovy nebo činy přinese dobrý pocit nejen druhé straně, ale i vám.

Darování je nakažlivé.
Darováním nepomáháme jen sobě a obdarovanému, ale celé komunitě. Studie vědců z kalifornské univerzity v San Diegu a z Harvardu dokazuje, že když se chová jedna osoba velkoryse, inspiruje ostatní, aby se ostatní sami později k jiným lidem zachovali podobně. V jejich experimentu dobročinné chování ve zkoumané skupině osob způsobilo celý řetězec dobročinnosti. Autoři studie shrnují, že „každý, kdo udělá něco velkorysého, může ovlivnit desítky až stovky lidí.“

Zkrátka darování pod stromeček i nezištná pomoc druhým přináší mnohem více, než jen autodráhu, friťák nebo skleničky z IKEA.