Rodinám s dětmi, které by péči psychiatra nebo dětského psychologa nutně potřebovaly, často nezbývá nic jiného, než čekat, nebo si pomoci vlastními silami. A to je řeč pouze o rodinách, které o problémech svých dětí vědí. Takových, kteří o dřímající hrozbě nemají vůbec tušení, není málo. Děti o svých úzkostech totiž mluvit nechtějí nebo neumí.
Dětská psychiatrie patří v Česku dlouhodobě mezi nejméně finančně podporované obory v medicíně, a proto se jí od roku 2018 intenzivně věnujeme. Dětí a adolescentů trpících sebepoškozováním, depresemi, úzkostnými stavy či poruchami příjmů potravy stále přibývá. Mnoho případů navíc končí sebevraždou, která je u dětí a mladistvých ve věku 14–25 let druhou nejčastější příčinou úmrtí. Dětských psychiatrů je přitom velký nedostatek. Dle registru ČLK je 180 dětských psychiatrů, z toho 86 (47 %) je starších 65 let. Z 931 klinických psychologů v ČR se pouze 90 zaměřuje na děti a dospívající. V přepočtu na 100 tisíc dětských a adolescentních pacientů připadá asi 6 psychiatrů. Ačkoliv zatím nedokážeme změnit tyto zásadní problémy systémově, snažíme se vylepšovat prostředí pro pacienty, kteří se na dětské psychiatrii léčí a vzdělávat veřejnost.
Dětská psychiatrie patří v Česku dlouhodobě mezi nejméně finančně podporované obory v medicíně, a proto se jí od roku 2018 intenzivně věnujeme. Dětí a adolescentů trpících sebepoškozováním, depresemi, úzkostnými stavy či poruchami příjmů potravy stále přibývá. Mnoho případů navíc končí sebevraždou, která je u dětí a mladistvých ve věku 14–25 let druhou nejčastější příčinou úmrtí. Dětských psychiatrů je přitom velký nedostatek. Dle registru ČLK je 180 dětských psychiatrů, z toho 86 (47 %) je starších 65 let. Z 931 klinických psychologů v ČR se pouze 90 zaměřuje na děti a dospívající. V přepočtu na 100 tisíc dětských a adolescentních pacientů připadá asi 6 psychiatrů. Ačkoliv zatím nedokážeme změnit tyto zásadní problémy systémově, snažíme se vylepšovat prostředí pro pacienty, kteří se na dětské psychiatrii léčí a vzdělávat veřejnost.