Děkujeme za to, že nám už rok pomáháte vytvořit nové kroje, které jednou předáme našim dětem a vnoučatům.

Za rok jsme společně vytvořili přes 400 modrotisků, uspořádali desítky akcí a určili směr, kterým chceme tvořit kroje. Borůvky, modrotisk a zase borůvky. Nyní jsme před velkým krokem, který bez vaší podpory nerealizujeme. Abychom mohli začít tisknout látky, ze kterých následně budeme šít kroje, tak musíme vyrobit speciální "razítka" která stojí 80 000Kč (1 kus 20 000Kč). Všem vám děkujeme, že vás příběh krojů Rychlebských hor zajímá a podporujete nás.

Pár otázek pro iniciátorku projektu Marii Krajplovou.

Jak vlastně vznikla myšlenka "rekonstruovat" rychlebský kroj a kdy jste na něm začali pracovat?

"Před rokem jsme s Jaroslavem Hrdličkou tvořili interaktivní projekt Dotkni se Javorníku pro festival Blacksphere. Chtěli jsme v instalaci mít i část o tradicích a zvycích kraje. Kroje, ale kvůli pohnuté historii 20. století v Rychlebských horách, žádné. Důležité bylo položit si otázku, co kroj reprezentuje a čemu slouží. Tvorbou nejen vytváříme kroje, ale taky se komunitně setkáváme, a to je jedna z hlavních podstat krojového oblečení. Lidé jej vytvořili proto, že spolu chtěli oslavovat, trávit čas a chtěli vizuálně poukázat na to, že k sobě lokálně patří."

Odkud jste brali inspiraci, když se rychlebský kroj nezachoval?

"Kroj se dochoval na fotografiích. Tzv. městský kroj, který byl pro Javornicko typický, je v podobě jednoho exempláře v Městském muzeu Javorník. Je charakteristický jednoduchým střihem a v oblasti hrudní má obdélníkový designe. Nezachoval se v podobě užívání. Lidé, kteří jej po generace používali už nejsou s krajem propojeni a do regionu se stěhují noví lidé. Nemusí se jednat pouze o Čechy, ale kraj dotváří Rumuni, Romové, Řekové, Ukrajinci, Poláci a další. Nejde primárně o rekonstrukci nebo nápodobu dob minulých. Takové akce přináleží historickým spolkům, skanzenům a muzeím ve volné přírodě. Kroje Rychlebských hor v našem podání mají za cíl lidi, kteří se identifikují s Rychlebskými horami, komunitně propojovat. Společně tvoříme nové tradice a zvyky se znalostí a úctou k tradicím a zvykům, které v našem kraji byly. "

"Vzor kroje vychází z borůvek a borůvčí, které jsou pro náš kraj typické. Odkazujeme se tak k Borůvkové hoře, která je dominantou hor. Volba borůvkového vzoru nás přivedla k modrotiskovému barvícímu postupu. Jedná se o negativní tisk, kdy se textilie potiskne v místech, která mají zůstat bílá. Potisk se provede rezervou – vykrývací směsí, která ochrání požadovaná místa před kontaktem s barvivem a která se po barvení odstraní vypráním. K tisku se tradičně používají dřevěné formy, do kterých jsou požadované vzory vyřezány. Nyní jsme ve fázi, kdy hledáme sponzory, abychom mohli nechat tyto dřevěné formy na potisk vyrobit. Jsou finančně velice nákladné." 

"Z původních městských krojů jsme se nechali inspirovat typickou obdélníkovou horní částí oděvu. Šněrování je však po bocích. Dále pracujeme se střihy tak, aby si jej lidé mohli doma snadno ušít. Pracujeme více s detaily, jako je například pásek, nebo řasení u košilky. Jedná se o společnou komunitní práci a uvidíme kam nás tvorba v průběhu času ještě zavede." 

"Tím jsou asi Rychlebské hory typické. Nežije nás tu moc a všichni si navzájem pomáháme. Z počátku jsem s modrotiskem obcházela vesnice v kraji, abych při tvorbě modrotisku lidi seznámila s myšlenkou. Nyní už jsme propojení a vymýšlíme různé kulturní akce, při kterých se kroje propagují samy."

Projekt byl podpořený v rámci Komunitní akademie Nadace Via. Nadace Via zdvojnásobí vybranou částku do 20 000Kč.