V odpadové politice České Republiky je vidět kus dobré práce a zdá se, že má vůli být šetrnější k přírodě a zároveň plnit vytyčené národní i evropské recyklační cíle, které jsme si do budoucna stanovili. Masivní podpora spalování, stejně jako další podpora skládkování, které má být k roku 2030 výrazně omezeno (takzvaný „zákaz“ skládkování), k tomu však není vhodným nástrojem. Nadkapacitní stavba zařízení ke spalování odpadů, ke které se při současném tempu povolování staveb spaloven schyluje, by naopak mohla tento pozitivní trend zvrátit a vyvolat mnoho negativ, jako je nutnost dovozu odpadů ze zahraničí.
Spalovny i skládky navíc likvidují cenné suroviny a jsou plýtváním energie vložené do výroby věcí, které se ocitly v popelnici a staly se tak odpadem. Je tomu tak i v případě, že spalovny, dnes také označované jako „zařízení na energetické využívání odpadů“, dokáží „přeměnit“ zlomek spálených odpadů v energii nebo teplo – účinnost takové „výroby“ tepla je totiž poměrně malá. A co víc, likvidace surovin tímto způsobem má celou řadu dalších negativ, která se týkají zvláště velkého množství toxických zbytků, které nám po spalování odpadů zbývají, a to až v třetinové hmotnosti původních odpadů. Často se bohužel děje, že tyto zbytky končí jako stavební materiály, což je za určitých podmínek legální, ne však zcela bezpečné pro zdraví lidí a životní prostředí.
Existuje mnoho příkladů evropských regionů, které se velmi úspěšně vydaly jinou cestou. Nepodporují spalování a skládkování a neblokují si tak prostor pro další zvyšování míry recyklace. Příklady máme i z našeho prostředí. Ukazují, že možnosti existují. A není jich málo!
Více informací o kampani se dozvíte na našem webu: https://arnika.org/odpady/nase-temata/spalovani-odpadu/kampan-nespaluj-recykluj .
často se při spalování neříká fakt - po spálení zůstane cca 1/3 původní hmoty odpadu...... často je vlastní spálení energeticky náročnější než přínos z vyrobeného tepla - oproti tomu, čím se obvykle argumentuje....