U zrodu míchání pohonných hmot a biopaliv byly 3 hlavní cíle. Dle aktuálních dat ale žádného z nich nebylo dosaženo a nejspíš ani nikdy nebude.

 

I přes extrémní nárůst ploch osetých řepkou musíme biopaliva dovážet, a to z chudých rozvojových zemí. Tam produkce vyvolává kácení pralesů a nejspíš i hlad a nucenou dětskou práci. Kvůli výrobě biopaliv roste také spotřeba palmového oleje, kvůli kterému jsme přitom ochotni bojkovat řadu potravin. Certifikace biopaliv nefunguje, a máme na to papír přímo od Evropského účetního dvora.

 

Z vypracovaných studií také víme, že při výrobě biopaliv vzniká více než 5x více CO2 než při výrobě klasického benzínu či nafty. Při jejich spalování v motorech aut se pak do okolí uvolňuje více látek, které vůbec nesvědčí zejména zdraví našich plic. A trpí i včely. Podle veterinární správy je nyní postřiky řepkových polí postiženo 2x více včelstev než dříve.

 

Tato kritika již vedla EU k revizi svých cílů a kromě snížení svého 10% cíle na 7 %, také donutila ČR zrušit nulovou spotřební daň na biopaliva. To je rozhodně dobrá zpráva, ale přichází druhá a třetí generace biopaliv a boj nekončí. Za biopaliva platíme asi 4,7 miliard ročně. Zastavme to. Podpořte Kverulanta v jeho úsilí zastavit zdražování benzínu a nafty a zbytečné a škodlivé plýtvání. Tématu se věnuje již 6 let.