Hrobku nechala roku 1869 - krátce po smrti svého manžela, hraběte Karla Chotka, majitele velkobřezenského zámku - postavit v tehdy moderním novogotickém slohu jeho manželka Marie. Stavbu z režného cihlového zdiva s tesanými kamennými články projektoval a také stavěl tehdy velmi slavný architekt František Schmoranz starší ze Slatiňan, který byl mj. i autorem přestavby zámku Žleby a rekonstrukcí katedrály v Hradci Králové a chrámů Poličce a ve Dvoře Králové.
Do hrobky byli postupně pochováváni všichni členové velkobřezenské větve Chotků. Hrobka pak svému účelu sloužila až do osmdesátých let 20. století, kdy byly všechny ostatky hraběcí rodiny - ve snaze ochránit je před vandaly - převezeny na starý litoměřický hřbitov. Zapomenutí Chotkové tam dodnes odpočívají v malé, prosté, latinským nápisem označené hrobce, kousek od původního hrobu Karla Hynka Máchy.
Do hrobky byli postupně pochováváni všichni členové velkobřezenské větve Chotků. Hrobka pak svému účelu sloužila až do osmdesátých let 20. století, kdy byly všechny ostatky hraběcí rodiny - ve snaze ochránit je před vandaly - převezeny na starý litoměřický hřbitov. Zapomenutí Chotkové tam dodnes odpočívají v malé, prosté, latinským nápisem označené hrobce, kousek od původního hrobu Karla Hynka Máchy.