Dětský domov Mary Ward v zimbabwském Kwekwe je domovem 70 opuštěných dětí a sirotků. Domov zřídily a dodnes vedou řádové sestry Congregatio Jesu, o děti se starají s pomocí „maminek“, které do domova docházejí. Za peníze, které sestry získávají také od českých dárců, se snaží pořídit pro děti to nejnutnější – jídlo, oblečení, školné a pomůcky do školy.
Děti se do dětského domova dostávají z nejrůznějších důvodů – např. se jedná o sirotky, děti svobodných žen, které jejich rodina vyžene a ony se o děti nemohou postarat, rodiče také nechávají své dítě před branou dětského domova, protože ví, že mu sestry poskytnou lepší vzdělání, než by mohli oni sami. Děti by měly opustit dětský domov, jakmile dosáhnou věku 18 let, často ale nemají dokončené vzdělání, takže to není možné. Už od koloniální doby je zde kladen velký důraz na vzdělání a místní lidé často vzdělaností předčí Jihoafričany, své jižní sousedy.
Zimbabwe trápí vysoká míra inflace a spolu s ní i vysoká nezaměstnanost, proto je pro mladé lidi velmi těžké najít po škole zaměstnání. Panuje zde neskonalá bída, nemoci a velmi složitá politická situace. Ceny zboží se mění téměř denně. Většinu dne musí obyvatelé Kwekwe fungovat bez elektřiny, která je dodávaná jen několik hodin během noci. Vodu má naštěstí dětský domov Mary Ward zajištěnou z vlastní studny. K domovu, který tvoří čtyři domy, patří i velká zahrada. Tu se snaží setry maximálně využít a vypěstovat tu pro děti i sebe co nejvíce zeleniny a ovoce. Vedle pro nás exotických plodin tu pěstují na příklad hrách, fazole, mrkev, kukuřici, špenát a rajčata. Mimo to chovají na pozemku domova slepice a králíky.
Za peníze, které sestry získávají od své kongregace v Římě a také od českých dárců, se snaží pořídit pro děti to nejnutnější – jídlo, oblečení, školné a pomůcky do školy. Před Vánocemi je často navštěvují i farníci z okolí a obdarovávají děti jídlem nebo jinými věcmi.
Přes problémy, se kterými se obyvatelé dětského domova Mary Ward potýkají, z nich vyzařuje radost a optimismus. České dárce, kteří je podporují už 10 let, prosí: „Pomozte nám pokračovat!“
Vážení a milí dárci, podporovatelé dětí z dětského domova Mary Ward v Zimbabwe,
srdečně Vás zdravíme uprostřed letních dní z Diecézní charity České Budějovice. Rádi bychom Vám předali několik novinek z dětského domova v Kwekwe a vyřídili Vám pozdrav od dětí. Díky Vaší podpoře se jim daří modernizovat dětský domov, zajišťovat maximální soběstačnost a radost máme i z úspěchů dětí.
Od začátku tohoto roku umístily zimbabwské úřady do dětského domova Mary Ward 10 nových dětí. Tři z nich se podařilo zkontaktovat s příbuznými, kteří je přijali do svých domovů. Jeden z dětí je němý chlapec, u kterého je podle psychologů šance, že by mohl v budoucnu mluvit. Tomuto chlapci je 7 nebo 8 let, jeho matka ho opustila a nechala jej v péči otce, který ho zneužíval. Poslední holčičce, která do domova přišla, jsou dva týdny. Tento rok přijalo pět dětí z domova křest a jejich křestními kmotry jsou starší děti z jejich „rodiny“ v dětském domově. Tři starší děti z dětského domova letos zahájily studium na vysoké škole. A dalším dětem se podařilo úspěšně ukončit studia. Například Mbongeni Moyo letos v květnu ukončil studium informatiky a managementu, promoval a sestry s radostí sdělují, že se mu podařilo najít si práci a osamostatnit se. Děti se letos zúčastnily i několika akcí. V dubnu se zapojily do sportovního klání proti dětem z dalších tří katolických dětských domovů. Předáváme Vám několik fotografií našich sportovců. Dále se děti mohly zúčastnit africké módní přehlídky, kterou pro ně v domově spořádaly sestry. Hlavní cenu se podařilo získat malé Mustawashe. Jak víte, děti se nevěnují jen učení, sportu a zájmovým činnostem, ale vykonávají také různé práce, které je třeba v domově udělat. Letos například pomáhaly s neodbornými činnostmi při instalaci solárních panelů.
Bez Vaší podpory by to všechno nemohly děti dělat a prožít. Znovu Vám srdečně děkujeme za to, že jim dlouhodobě pomáháte.
Dětský domov Mary Ward v zimbabwském Kwekwe je domovem 70 opuštěných dětí a sirotků. Domov zřídily a vedou řádové sestry Congregatio Jesu, o děti se starají s pomocí „maminek“, které do domova docházejí. Za peníze, které sestry získávají také od českých dárců, se snaží pořídit pro děti to nejnutnější – jídlo, oblečení, školné a pomůcky do školy. Děti se do dětského domova dostávají z nejrůznějších důvodů – např. se jedná o sirotky, děti svobodných žen, které jejich rodina vyžene a ony se o děti nemohou postarat, rodiče také nechávají své dítě před branou dětského domova, protože ví, že mu sestry poskytnou lepší vzdělání, než by mohli oni sami.
Zimbabwe trápí vysoká míra inflace a spolu s ní i vysoká nezaměstnanost, proto je pro mladé lidi velmi těžké najít po škole zaměstnání. Panuje zde neskonalá bída, nemoci a velmi složitá politická situace. Ceny zboží se mění téměř denně. Většinu dne musí obyvatelé Kwekwe fungovat bez elektřiny.
16. června si každoročně připomínáme Den afrického dítěte,který v roce 1991 vyhlásila Organizace africké jednoty. Rádi bychom tento den krátce připomněli, jelikož od roku 2009 díky českým dárcům podporujeme Dětský domov Mary Ward v zimbabwském Kwekwe, v němž našlo domov 70 opuštěných a osiřelých dětí.
16. červen byl vyhlášen Dnem afrického dítěte na památku událostí z roku 1976, kdy zhruba 20 tisíc školních dětí protestovalo v jihoafrickém Sowetu proti špatné kvalitě vzdělávání a žádalo, aby vyučování probíhalo v jejich rodném jazyce. Protesty, které trvaly 3 dny, byly mimo jiné namířené proti zavedené školní výuce v afrikánštině, jazyce, který na jih Afriky přinesli nizozemští osadníci. Jihoafrická policie tehdy proti žákům a studentům tvrdě zasáhla. Více než 1000 dětí bylo zraněno a nejméně 176 dětí zemřelo (některé zdroje uvádějí až 700 obětí).
Při letošním Dni afrického dítěte chce Africká unie apelovat na rychlejší zavádění tzv. Agendy 2040, ve které si členské státy Africké unie vytýčily cíle, kterých chtějí dosáhnout ve prospěch svých dětí. Každé africké dítě by podle nich mělo prožít zdravé dětství, mělo by mu být zajištěno kvalitní vzdělání, mělo by být chráněno před násilím, zneužíváním, zanedbáváním a vykořisťováním. Děti by měly být chráněné před dopady ozbrojených konfliktů a dalších katastrof. Státy by měly zlepšit evidenci narozených dětí a práva dětí by měla být do budoucna pevně ukotvená v zákonech jednotlivých států.
Zhruba 70 osiřelým nebo opuštěným zimbabwským dětem se snaží zajistit šťastné dětství také čeští dárci spolu s Diecézní charitou České Budějovice. Už od roku 2009 spolupracujeme s dětským domovem Mary Ward ve městě Kwekwe, ve kterém řádové sestry Congregatio Jesu nabízejí dětem s nelehkým životním startem rodinu, domov a tím i naději na šťastnější život. Bez podpory dárců by to však nezvládly. Podpořte děti spolu s námi – darujete jim domov.
Sestra Aleta: Zažíváme těžké časy. Polovina dětí má koronavirus
To, čeho se děti a jejich „maminky“ z dětského domova Mary Ward v Kwekwe, Zimbabwe už více než rok obávali, se nyní stalo – 29 dětí bylo před týdnem pozitivně testováno na koronavirus. Díky uspořádání dětského domova bylo možné oddělit nemocné děti od těch zdravých ve dvou samostatných domcích. S čím se nyní dětský domov potýká se dočtete v rozhovoru se sestrou Aletou.
„Žije u nás nyní 60 dětí,“ informuje nás během videohovoru sestra Aleta z kongregace Congregatio Jesu, která dětský domov vede. „Všechny děti teď mají 3 týdny prázdnin, takže jsou doma. Do školy se vracejí opět 28. června.“
První děti se nakazily právě ve škole a další pak mezi sebou v domově. Neubránily se ani čtyři pečovatelky, které se od dětí také nakazily. Naštěstí nemá nemoc u nikoho z nich těžší průběh. Povětšinou děti bojují s teplotami, kašlem a bolestmi hlavy.
„Bylo to náročné, ale děti se už pomalu uzdravují. Léky, které nám lékař dal, zabírají,“ říká viditelně unavená sestra Aleta.
V Zimbabwe neprobíhá pravidelné testování obyvatel a děti jsou podle sestry Alety testované jen jedenkrát při návratu do školy po prázdninách. V zemi už neplatí striktní opatření, jako to bylo během lockdownu, ale děti z dětského domova se přesto raději stále drží doma, s výjimkou cest do školy.
„To, co nás teď trápí nejvíc, jsou vysoké ceny roušek, které potřebujeme my i děti. Za jednu krabičku s 50 jednorázovými rouškami platíme 5 amerických dolarů. To je pro nás moc,“ vysvětluje sestra Aleta a dodává: „Jsme vděční všem našim dárcům z Čech, kteří se nám snaží pomoct. Díky, že na nás myslíte. Modlíme se za vás všechny i za vaše rodiny.“
Pokud se budete chtít dozvědět více informací o projektu Darovaný domov Diecézní charity České Budějovice a zapojit se do něj, podívejte se na stránku projektu.
Sestra Aleta ze Zimbabwe: Lockdown ukázal, jak jsou děti nadané a odpovědné
Těsně před Velikonocemi nám napsala sestra Aleta, která vede dětský domov Mary Ward zimbabwském městě Kwekwe. Děkuje v něm všem českým "rodičům seslaným z nebe", chlubí se také školními úspěchy, šikovností a odpovědností dětí, pro které není jednoduché trávit dlouhý čas doma v rámci covidového lockdownu.
Vážení přátelé,
vážíme si darů, které nám posíláte i v době pandemie, která je také pro Vás velmi těžká. Proto jste pro nás rodiče seslaní z nebe. Pro děti v dětském domově Mary Ward děláte skvělou práci. Pomáháte jim, aby na sebe mohly být pyšné a necítily nad sebou lítost. Samy sebe nazývají „požehnanými dětmi mnoha rodičů“. Bez Vaší podpory bychom nemohli naše děti vychovávat, vzdělávat, dát jim jídlo a oblečení. Neustále se modlíme, aby Vám Pán Bůh dopřál zdraví, sílu a splnil Vaše přání.
Naštěstí se zatím žádné z našich dětí nenakazilo koronavirem. Všechny ale ovlivnila pandemie, hlavně pokud jde o vzdělání. V loňském roce děti navštěvovaly školu jen 3 měsíce, ale přesto musí skládat zkoušky. Hledali jsme proto učitele, kteří by dětem pomohli, a zaměstnali jsme je. Pro děti není jednoduché zůstávat tak dlouho doma, proto se je snažíme zaměstnat. Věnují se úklidu, krmení drůbeže a zahradě. Některé se pouštějí do pečení, šití a pletení. Někdy jezdí na kolech kolem našeho pozemku.
Lockdown mi pomohl si uvědomit, jak jsou děti nadané a odpovědné. Z devíti pečovatelek, které k nám docházely, nám během lockdownu zůstaly jen tři. Jedna z našich dívek, Ruvarashe, která studuje na vysoké škole, se proto začala starat o třináct dětí v jednom z našich domů. Děti byly šťastné a musím uznat, že z ní jednou bude dobrá maminka. Kdykoliv jsem se na děti přišla podívat, byly šťastné. Bylo neuvěřitelné, jak Ruvarashe dokázala skloubit studium s péčí o děti. Když jsem jí navrhla, že najdeme někoho, kdo bude o děti pečovat místo ní, trvala na tom, že se o své „sourozence“ v této době postará.
A to samé se týká chlapců. Do nedávna jsem nevěděla, že jsou naši chlapci tak pilní. Během lockdownu k nám přestali docházet zahradníci. Jejich povinnosti si mezi sebe rozdělili naši chlapci. Někteří se starají o zahradu, jiní o zvířata. Zahradníci byli překvapeni, když viděli, co všechno se jim podařilo zvládnout.
1. prosince loňského roku promovaly dvě naše děvčata Brenda a Tariro. Připravili jsme jim oslavu. Je škoda, že se jim zatím nepodařilo najít zaměstnání. Snaží se proto si vydělat alespoň menšími pracemi, jako je prodej výrobků firmy Avon. Brenda navíc pracuje jako dobrovolnice v domově pro děti s mentálním postižením. Obě děvčata se už odstěhovala z domova, ale nejsou ještě finančně zajištěné, proto se jim snažíme vypomáhat.
Potýkáme se také s nedostatkem oblečení pro děti. Byli jsme zvyklí, že jsme dostávali pro děti použité oblečení, ale to se změnilo. Musíme tedy oblečení kupovat v obchodech, což je dost nákladné, zvlášť když nakupujeme pro tolik dětí. Brzy přijde zima a potřebujeme víc teplých dek, teplých bot a teplejšího oblečení. Zatím se mi podařilo nakoupit malým dětem vlněné čepičky a oblečky. Řešíme také nutné opravy jako poruchy na starém vodovodním potrubí, rozbitý solární panel, na který děti omylem koply míč a tak podobně.
Děti rády pomáhají s chovem drůbeže. Stále chováme k
růty, nosnice a brojlery. Děti je rády krmí a menší děti baví se na ně dívat. Nemusíme už kupovat vejce, máme dostatek svých a navíc čerstvých.
Ještě jednou chceme Vám, našim českým přátelům, poděkovat za pomoc a doufáme, že pro Vás bude letošní rok navzdory pandemii plný radosti a štěstí.
Kéž Pán žehná Vám i Vašim rodinám.
sestra Aleta
Založení projektu
Tento dárek je od mého syna Janka, který si přál podporu Vašeho projektu k vánocům a nic jiného pro sebe osobně nechtěl...
Přeji Vám i jemu hodně štěstí a zdraví, protože i maličtí človíčkové v Zimbabwe jsem děti svých matek, které je mají rádi a chtějí pro ně jen to nejlepší - stejně jako já si to přeji pro svého syna.
Radka
Tento dárek je od mého syna Janka, který si přál podporu Vašeho projektu k vánocům a nic jiného pro sebe osobně nechtěl...
Přeji Vám i jemu hodně štěstí a zdraví, protože i maličtí človíčkové v Zimbabwe jsem děti svých matek, které je mají rádi a chtějí pro ně jen to nejlepší - stejně jako já si to přeji pro svého syna.
Radka