Děkujeme, že pomáháte s námi těžce nemocným a umírajícím lidem zůstat doma až do konce v sepětí s rodinou.
Prosím, podpořte nás jakoukoliv částkou a pomozte nám zajistit provoz organizace v roce 2020.
„Život píše kapitoly každého z nás bez ohledu na naše přání a plány. Za poslední rok mi život napsal dvě opravdu osudové. Narození syna a smrt tatínka. Obě tyto kapitoly se psaly paralelně vedle sebe, nezávisle jedna na druhé. Po náhlé a velmi těžké mozkové příhodě mého tatínka, několikaměsíční rekonvalescenci v nemocnici, jsme společně se Sdílením a jejich možnostem, převezli tatínka zpět domů. Upoután na lůžko a 24hodinovou péči společně se sestřičkami oslavil narození svého vnoučka, mého syna. Za několik dnů se jejich životy protnuly osobně, byl to ten nejdojemnější pohled. A právě díky Sdílení, celému týmu odlehčovací a hospicové péče, jsem mohla alespoň pár měsíců zamilovaně koukat na ty velké avšak slábnoucí ruce, které mě vždy ochraňovaly, jak chovají ten křehký mlaďounký život. Jak dříve drsný chlap brouká tichounce malému chlapečkovi ukolébavky…
Jeden život odešel, druhý přišel, a já přes všechny zkoušky z celého srdce znovu děkuji tam nahoru za to, jak krásný život je, když máme kolem sebe ochotné, empatické profesionály s velkým srdcem, kteří nám umožní i ty nelehké kapitoly zvládnout.“
Lenka Přibylová, Studnice
Prosím, podpořte nás jakoukoliv částkou a pomozte nám zajistit provoz organizace v roce 2020.
„Život píše kapitoly každého z nás bez ohledu na naše přání a plány. Za poslední rok mi život napsal dvě opravdu osudové. Narození syna a smrt tatínka. Obě tyto kapitoly se psaly paralelně vedle sebe, nezávisle jedna na druhé. Po náhlé a velmi těžké mozkové příhodě mého tatínka, několikaměsíční rekonvalescenci v nemocnici, jsme společně se Sdílením a jejich možnostem, převezli tatínka zpět domů. Upoután na lůžko a 24hodinovou péči společně se sestřičkami oslavil narození svého vnoučka, mého syna. Za několik dnů se jejich životy protnuly osobně, byl to ten nejdojemnější pohled. A právě díky Sdílení, celému týmu odlehčovací a hospicové péče, jsem mohla alespoň pár měsíců zamilovaně koukat na ty velké avšak slábnoucí ruce, které mě vždy ochraňovaly, jak chovají ten křehký mlaďounký život. Jak dříve drsný chlap brouká tichounce malému chlapečkovi ukolébavky…
Jeden život odešel, druhý přišel, a já přes všechny zkoušky z celého srdce znovu děkuji tam nahoru za to, jak krásný život je, když máme kolem sebe ochotné, empatické profesionály s velkým srdcem, kteří nám umožní i ty nelehké kapitoly zvládnout.“
Lenka Přibylová, Studnice
