Ruští dokumentaristé Kirill a Ksenia Sacharnovi (Sugar Docs) již od roku 2011 zaznamenávají vzpomínky Viktora Fajnbergra. Natočili také rozhovory s mnoha svědky jeho životních osudů. Objevili unikátní archivní závěry a navštivili místa, kde se příběh odehrával. Autoři chtějí dokončit film k devadesátým narozeninám Viktora Fajnbergra, které oslaví 26. listopadu 2021.
Stále jim však k dokončení filmu chybí prostředky. Prostřednictvím českých přátel se obrátili na Post Bellum / Paměť národa. Pomozte prosím dokončit zmapování a zachycení životní cesty, která se tak významně dotkla i naší historie. Podpořte vznik filmu o pozoruhodném člověku, který svým odvážným činem spojil svůj život s Českou republikou.
Za Vaši podporu Vás pozveme na českou premiéru v listopadu 2021!
„Cením si toho, že pouto, které mezi námi a občany Československa tenkrát vzniklo, přetrvalo dodnes a dokonce přerostlo v přátelství, které se stále upevňuje,“ říká Viktor Fajnberg.
Za Vaši podporu Vás pozveme na českou premiéru v listopadu 2021!
„Cením si toho, že pouto, které mezi námi a občany Československa tenkrát vzniklo, přetrvalo dodnes a dokonce přerostlo v přátelství, které se stále upevňuje,“ říká Viktor Fajnberg.
Dnes už z osmi lidí, kteří 25. srpna 1968 přišli na Rudé náměstí vyjádřit svůj nesouhlas s okupací, žijí pouze tři. Jména účastníků demonstrace dlouhá léta nebyla většině Čechů známá. Po roce 1989 však Československo nebo Českou republiku navštívili Larisa Bogoraz, Konstantin Babickij, Vladimir Dremljuga, Pavel Litvinov, Natálie Gorbaněvská a před dvěma lety i Taťána Bajeva. Vadim Delone zemřel v roce 1983 a zemi, na jejíž obranu vystoupil, nikdy nenavštívil. Všem účastníkům demonstrace bylo v roce 1990 uděleno čestné občanství hlavního města Prahy. Viktor Fajnberg do České republiky přijíždí opakovaně, Češi tak měli příležitost přímo jej vidět v nejrůznějších debatách i neformálních setkáních. Dodnes nepřestává sledovat dění v naší zemi, stále je v kontaktu s českými přáteli.
Život Viktora Fajnberga je život neúnavného bojovníka za svobodu, který na své disidentské aktivity v Sovětském svazu, po několikaletém věznění v psychiatrických léčebnách, navázal i v emigraci, kde bojoval za propuštění dalších politických vězňů i práva utiskovaných menšin. Narozen na Ukrajině, prožil dospívání a mládí v sovětském režimu, v sedmdesátých letech emigroval nejprve do Velké Británie, později se přestěhoval do Francie, kde nyní žije.
Krásný počin a krásný narozeninový dárek!