Leopold Pospíšil (1923-2021) Emeritní profesor Yale Univerzity, právník, antropolog. Narodil se a vyrůstal v Olomouci. Leopold Pospíšil vystudoval v roce 1942 Slovanské gymnázium v Olomouci. Byl rovněž aktivně zapojen do protinacistického odboje.
Po osvobození studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. V únoru 1948 se zúčastnil pochodu vysokoškoláků na podporu prezidenta Edvarda Beneše proti přijetí diktátu KSČ. Počátkem března 1948 utekl spolu s manželkou před zatčením do Německa, kde strávil 15 měsíců v uprchlických táborech. V červnu 1949 vycestoval do USA, kde vystřídal různá zaměstnání, pracoval jako kovboj, pekař či kostelník. V roce 1952 vystudoval sociologii a filosofii na univerzitě v Eugene v Oregonu, následně antropologii na Yale University v New Haven, kde působil až do roku 1993 jako profesor antropologie. Roku 1984 byl jmenován členem americké National Academy of Sciences. Ve dvou funkčních obdobích (1980-1984) byl prezidentem kanadsko-americké Společnosti Čechů a Slováků pro vědy a umění, která sdružovala českou vlasteneckou inteligenci v emigraci (v této funkci mj. navrhoval Jaroslava Seiferta na udělení Nobelovy ceny). Působil rovněž jako poradce amerických prezidentů pro otázky lidských práv. Od roku 1989 se do České republiky pravidelně vracel a přednášel na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci.
Za tímto projektem stojí organizace Stopy paměti, o.s.
Po osvobození studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. V únoru 1948 se zúčastnil pochodu vysokoškoláků na podporu prezidenta Edvarda Beneše proti přijetí diktátu KSČ. Počátkem března 1948 utekl spolu s manželkou před zatčením do Německa, kde strávil 15 měsíců v uprchlických táborech. V červnu 1949 vycestoval do USA, kde vystřídal různá zaměstnání, pracoval jako kovboj, pekař či kostelník. V roce 1952 vystudoval sociologii a filosofii na univerzitě v Eugene v Oregonu, následně antropologii na Yale University v New Haven, kde působil až do roku 1993 jako profesor antropologie. Roku 1984 byl jmenován členem americké National Academy of Sciences. Ve dvou funkčních obdobích (1980-1984) byl prezidentem kanadsko-americké Společnosti Čechů a Slováků pro vědy a umění, která sdružovala českou vlasteneckou inteligenci v emigraci (v této funkci mj. navrhoval Jaroslava Seiferta na udělení Nobelovy ceny). Působil rovněž jako poradce amerických prezidentů pro otázky lidských práv. Od roku 1989 se do České republiky pravidelně vracel a přednášel na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci.
Za tímto projektem stojí organizace Stopy paměti, o.s.
Několik dukátků od zajíčka k naplnění chvályhodného cíle!