Plníme sny vážně nemocným a umírajícím lidem.
Sny plníme našim klientům zdarma. Zakládáme si na individuálním přístupu ke všem klientům, od dětí po seniory. Naším cílem je přinášet radost a potěšení. Naše cesty vedou tam, kam táhne srdce naše klienty a kam už nemají možnost nebo sílu se dostat sami.
Ruce pro život je nezisková organizace složená ze skupiny nadšených zdravotnických zachránců, kteří se spojili za účelem plnění snů a přání vážně nemocných a umírajících lidí. Naše poslání spočívá v tom, abychom zlepšili kvalitu života těch, kteří bojují s vážnými nemocemi, a přinesli jim alespoň chvilku radosti, splnění posledních snů a přání.
Hlavním cílem naší organizace je shromažďování finančních prostředků na realizaci posledních přání pacientů. Věříme, že i v nejtěžších chvílích můžeme přinést úlevu a radost těm, kdo procházejí bolestivým procesem léčby nebo se nacházejí na konci své životní cesty.
Naše činnost se zaměřuje na individuální přístup k pacientům a jejich rodinám. Snažíme se porozumět jejich přání a potřebám a vytvářet pro ně unikátní zážitky. Finanční prostředky, které shromažďujeme, jsou využívány na organizaci nezapomenutelných událostí, naplnění speciálních přání a podporu rodinné pohody v obtížných chvílích.
Vaše podpora a příspěvky jsou pro nás klíčové pro dosažení našich cílů. Každý dar pomáhá vytvářet momenty štěstí a pohody pro ty, kdo procházejí těžkými okamžiky. Společně můžeme přinést úlevu a podporu tam, kde je to nejvíce potřeba.
Spolek Ruce pro život věří v důstojnost každého života a s láskou a péčí se snažíme přispět k důstojnému a respektovanému zakončení života pro každého, kdo se potýká s těžkým onemocněním. Vaše solidarita nám pomáhá naplňovat poslední přání a přinášet útěchu těm, kteří ji potřebují nejvíce.
…když bolí srdce ostříleného záchranáře a papír roní místo slov slzy.
Míša, Myška, klučík bojovník. Není to ani rok, co přišel o tatínka, a už má tolik nakročeno za ním do nebe. Stále ale mluví o tom, že chce s bráškou a mamkou do ZOO.
A tak jsme tu my a plánujeme cestu na vysněný výlet, vše po podrobném plánování a konzultacích s lékařkou.
Míša je nadšený, i když přes otok v obličejíku a obtížné dýchání není vidět úsměv. Díky neskutečné ochotě vedení a zaměstnanců ZOO Brno viděl svá oblíbená zvířátka z míst, kam se návštěvníci nedostanou, a k naší velké radosti, po několika dnech nechutě k jídlu, snědl svůj oběd a stihl ujídat i mamince.
Nádherné oči chlapce už ale hledí jinam, je připraven jít za tátou…
Rádi bychom tímto poděkovali Nadační fond dětské onkologie Krtek , že nás oslovili, a konkrétně s Mgr. Kateřina Nazarej za úžasnou a milou spolupráci. Společně s Kateřinou, klinikou dětské onkologie Dětské nemocnice Fakultní nemocnice Brno a Zoo Brno se nám podařilo Míšovi splnit jeho poslední malý sen. Jsme nesmírně vděční za to, jak úžasné lidské duše díky naší sanitce máme možnost potkávat.
Rodinný piknik
Každý máme nějakou hýčkanou vzpomínku z dětství. Třeba na pobyt s tátou v přírodě, na stéblo letní trávy, kterým nás šimrala maminka, a táta vyprávěl…
Pan Pavel má skvělé děti… Chtěly s tatínkem zavzpomínat na tu krásnou atmosféru na jeho oblíbeném místě, tam, kde trávil volný čas.
Snadno vypadající sen, ale i zde je třeba plánovat. Podařilo se to dokonce až na několikátý pokus… ale dceřino občerstvení u jezera Kateřina si všichni užili.
Co na tom, že na místo nevedla žádná přímá dlážděná cesta! S nosítky se nám podařilo dorazit do cíle a až k samotné vodě.
A tak byla třpytivá hladina svědkem rodinné radosti. A pak přišla únava a my pana Pavla odvezli zpět do nemocnice…
Smutná zpráva přišla o pár dní později. Pan Pavel zesnul. Ale krásné chvilky pospolitosti a sdílení s rodinou jsou hojivým balzámem. Šťastnou cestu podbarvenou tóny country hudby, jsme šťastní, že jsme tu mohli být pro vás!
Nikolka - psí story
Všichni se určitě těšíte na pokračování našeho výletu do Útulek Havířov, přestože vám bylo jasné, že v ten den bylo splněných snů více.
Andílek Káťa, která paní Libušce objednala naši sanitku, aby jí splnila sen, se v útulku zamilovala.
Zamilovala se do fenky, která krátce po sobě přišla o oba své páníčky. Žila u starých manželů a smutný osud ji zavál do útulku. Adopce sociální pracovnicí Katkou ale znamená pro fenku Nikolku i novou zodpovědnost a povinnost: provází svou paničku do Domova seniorů ČČK v Českém Těšíně Český červený kříž , který je jejím druhým domovem. Stala se miláčkem všech klientů a stejně jako Katka rozdává radost a pozitivní náladu.
Tuhle činnost nejde nemilovat a my vám v dalších dnech sepíšeme spousty dalších splněných snů.
Pes - nejlepší přítel člověka
“Sním o pejscích každou noc, celý život mě fascinovala psí duše a ty jejich oči…”
Sen jako dělaný pro Sanitka splněných snů. …cesta za pejsky z útulku pro opuštěné psy a drobná zvířata MAX Útulek Havířov. Paní Libuška útulek podporuje a tolik toužila pejsky vidět, že se jí musel zjevit anděl v lidském těle a sen pomoci realizovat. Anděl jménem Katka, která pracuje jako sociální pracovnice v domově pro seniory v Českém Těšíně Český červený kříž a rozdává tam svou pozitivní energii, úsměvy a lásku k seniorům. A právě Katka nás oslovila s dotazem, zda dokážeme tento sen splnit klientce domova…Libušce.
Jak rádi! Vždyť i my máme rádi zvířata! A tak jsme jedno ráno naložili do naší Sanitky nejen klientku, ale i pytle granulí a pamlsků (na které se složila Katka s kolegyněmi, a i my rádi přispěli) a vyrazili na cestu za pomazlením.
Kontakt s klienty psího útulku MAX pomohl nejen paní Libuši, ale i všem, kdo se této mise zúčastnili. Živelná radost a energie pejsků spolu s nadšením Libušky nás opravdu nabily. Šťastná tím, že pomáhá, a odměna formou pomazlení byla královská.
Tento splněný sen má ale jedno krásné pokračování… Tak se těšte
Jste z Prahy a nevíte, jak fajnově strávit neděli, ať už sami nebo s rodinou?
Vydejte se na Výstaviště Holešovice, kde Praha 7 pořádá Rodinný den. Čeká vás spousta dobrot a zábavy pro všechny věkové kategorie.
A jako bonus se tu potkáte s námi! Rádi si s vámi popovídáme o tom, co všechno děláme, plánujeme a vlastně o všem co vás napadne.
Smutný veterán
Neměl jsem něco udělat jinak?
Pan Jiří měl dlouhý život, strastiplné mládí a otázka, která se téměř každý den vrací... náš klient byl v 17ti letech totálně nasazen v Německu.
Dokázal však utéct a připojil se k odbojové skupině se kterou se podílel na osvobozování svého milovaného Jičína.
Jen ze čtyř tehdejších mušketýrů, mladých chlapců, věrných přátel, přežil válku jen sám. A stále se trápí tím, zda nemohl udělat něco jinak, aby přežili všichni jeho kamarádi.
A tak také cesta naší Sanitky snů vedla k pomníku na paměť obětí posledních bojů války. Návštěva babiččina domu v Bukvici a pohlazení staré pamětní desky v bývalém šenku - vzpomínka na strýce, legionáře ve francouzské armádě.
Opět děkujeme Vlčímu máku – domovu pro válečné veterány v Ústřední vojenské nemocnici Praha za spolupráci.
Pláč v telefonu. Tichý ženský hlas. A dotaz s podtónem zoufalství: “už nevím, kdo by mi mohl pomoci…”
Postupně se dozvídáme o bolestném přání, smutném snu o doprovodu syna na poslední cestě.
Vnučka chtěla umožnit milované babičce poslední rozloučení. Pani Stanislava tráví své dny imobilní po CMP, a vzdálenost 250 km do místa pohřbu syna je pro rodinu nepřekonatelná.
Cesta dlouhá a namáhavá, ale není těžší cesty než loučit se s dítětem … semknutí a souznění celé rodiny na pohřbu přineslo smíření.
103 let
Kdo z nás si ještě pamatuje, co znamenalo narodit se v roce 1921? Tento rok narození znamenal téměř automaticky totální nasazení ve Velkoněmecké říši… tolik pamětníků té doby už opravdu moc nemáme.
I proto jsme moc rádi vezli paní Marušku, která letos oslaví 103. narozeniny
A jaké bylo její přání, jaký sen, co se měl splnit? Co si přeje dáma v takto požehnaném věku?
Maličkost - rozloučit se s rodným krajem
Jakkoli se to může zdát triviální a drobné, třeba i nezajímavé … ale každý z nás má vesnici, dům nebo kraj. A tak jsme vezli bolavoučkou, slaboučkou, paní Marii podívat se do rodné chaloupky a navštívit ještě sousedy.
A i když návštěva byla krásná, přeci jenom byla hodně vyčerpávající a tak pani Marie byla moc ráda, že se vrátila zpátky do nádherného a útulného Domova Pro Seniory Pohoda v Netolicích Domov pro seniory Pohoda, jde úžasným sestřičkám vyprávěla svojí cestu do rodné obce.
Síla lásky
Láska hory přenáší a kruté rány jen prověřují naši sílu, osobní a hlavně sílu páru.
Málo toho nebylo naloženo ani manželku našeho klienta pana Karla. A ten, přes všechno čím život zkoušel jeho, byl vždy oporou jí i třem synům. Oba dohromady svedla láska k hudbě a zpěv, který je provází celý život.
Pan Karel následkem nemoci již před desítkami let oslepnul. Nyní jej zasáhla rakovina, v terminální stádiu se o něj stará manželka Květuše a naprosto úžasný tým Domácího hospice Jordán Domácí hospic Jordán .
A ani paní Květuška není již zdravotně v pořádku. Jejich láska k hudbě a dobré srdce jim přineslo odměnu - dlouhá léta dobrovolně jezdili rozdávat radost a zpívat do TEP, centra sociálních služeb, který jim otevřel své dveře ke společnému dožití...
A ten sen či přání? Společné obou manželů... jeden z jejich synů je již leta kliente PL Dobřany, ve 21 letech se u něj - po rozchodu s přítelkyní - projevilo psychiatrické onemocnění. Víc jak 30 let pravidelně vedly kroky rodičů na návštěvu syna a to nyní již nebylo možné, cesta vlakem již není myslitelná.
Dojemné přání, ženoucí slzy do očí i nám, bylo “to je přání pro syna, přece jej musíme navštívit, aby věděl, že ho pořád milujeme”...
Paní přiznává, že noc před cestou naší Sanitkou ani nespali nedočkavostí a očekáváním.
Spojení rodin, každá minutka štěstí našich klientů a jejich okolí, to je neskutečné pohlazení a vzpruha i pro nás.
Náš první splněný sen byl jak sen, sen pro všechny aktéry. Kdo z nás si dovede představit, že na sklonku života bude odloučen od svého nejdražšího a nejbližšího člověka..od své životní lásky.
V roce 1956 zaznělo radnicí jejich doživotní ANO. Osud, věk a nemoc zasáhla mamželé o více než půl století později. Nemoc se podepsala a paní musela být dlouhodobě hospitalizovaná. Její manžel skončil v jiné nemocnici a jeho život se chýlí ke konci.
Jeho snem, se kterým se na nás obrátil skvělý Podpůrný a paliativní tým Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, “bylo ještě jednou, vidět, pohladit a políbit svou Irenku, naposled ji sevřít v náručí a říci jí, že je navždy má jediná".
Setkání bylo nádherné. I když paní Irenka je již dost dezorintovaná a občas se "ztrácí", manžela poznala, celou dobu se jej něžně dotýkala a starala se, jestli se mu dobře sedí, zda není unavený... a milující manžel jí se slzami v očích chválil delší vlasy, tolik se mu líbila, štastně jí to opakoval.
Takové chvíle jsou kapky zázraku, štěstí, které drobnost dokáže přinést je neskonalé a láska, kterou jsme viděli nás naplnila nadějí: kéž i my najdeme takové štěstí, nemineme ho, i kdyby mělo trvat jen pár chvil.
Založení projektu
Děkuju za to, co děláte🫶
Pavel Škaloud
300 Kč
Děkuji za práci kterou děláte,jste andělé,kteří přináší radost v tomto světě.
Libor Macků
300 Kč
Děkuji za to, co děláte.
Lenka Jeroušková
1 000 Kč
Děkuji za to, co děláte 🤍
Martina Karešová
Ať splníte, co nejvíce přání. Děkuji.
Štěpánka Majerová
1 000 Kč
Keep going with this super initiative !
Jeremy
1 000 Kč
Jste úžasní.
Lenka Kárská
Díky za vaší službu
Jan Kocourek
1 000 Kč
Moc vám fandím, tak posílám něco na "krmení" pro sanitku❤️🍀Děkuji, že jste.🌺
Děkuju za to, co děláte🫶