Za pár dní je mi 36, nebo aspoň v občance to píšou… 

 

Zhruba před rokem se to zlomilo. Dolehla na mě plnou palbou pomíjivost věcí a omezenost času, který mi ještě zbývá. Ne, není to krize středního věku, duchem se cítím býti stále mladá ;).

Mám narozeniny. Úplně nejvíc nejradši bych vás všechny potkala u kafe s dobrou buchtou. Času, který mi věnujete, si velmi vážím. Pokud mě budete chtít potěšit nebo jakkoli obdarovat, zkuste to prosím tentokrát jinak a přispějte se mnou na provoz Hospice Dobrého Pastýře. Víc nepotřebuji ani ťuk. Žiji v době, kdy mám všeho dostatek. To, co si přeji, mám nebo si mohu koupit. To, co mi občas schází, se za peníze pořídit nedá. Věcí se učím zbavovat a hledám cesty, jak život lépe prožívat.

Připojte se, darujte tentokrát na dobrou věc a já vám slibuji lahodně-hřejivý pocit pomoci ;). Věřte, že pravidelná podpora jednotlivých dárců je pro mnohé neziskovky nedocenitelným opěrným bodem jejich fungování.

Děkuji všem, kteří se rozhodnout slavit se mnou tak, jak mi dává smysl! Dobrota vás nemine ;), na mňamku zvu já :-).

Pomáhat tam, kde je to potřeba, a to jak finančně, svými činy nebo věcným darem jsem byla zvyklá snad od vždycky. Přijde mi to tak v pořádku, byla jsem tak vychována a snažím se to předat i svým dětem.

Jakákoli částka byť zdánlivě malá dává smysl. Odložit 10 kaček denně není víc než vzdát se přibližně 2 cigaret, 1/2 kávy z automatu nebo 1 koblihy a zároveň je to méně než dáte za malé pivo nebo balíček žvýkaček ;). I zdánlivě málo dokáže velké věci.

A proč právě Hospic Dobrého Pastýře?

- Na jeho budovu se dívám při každém čištění zubů už víc jak deset let. Dříve jsem tam chodila na báječné večeře, o trochu později na ještě lepší kávu. Díky pravidelnému setkávání maminek s prťaty v rámci Mikrodráčku v hospicové kavárně se mi podařilo nenásilně vmísit do místní komunity, najít si přátele a získat pocit, že v Čerčanech jsem doma. Časem jsem zrovna sem začala svolávat večerní maminkovská "Nevinná setkání u vína", kterých proběhlo už víc jak 40. Nyní se stávám i já jeho součástí a hledám cesty, jak přiložit ruku k dílu.
- Protože je to místo, kde slova jako empatie, lidskost, vřelost a podpora nejsou „reklamním sloganem“ ale realitou.
- Protože zaměstnanci hospice vykonávají smysluplnou práci, která je potřeba, dělají ji srdcem a dělají to více než dobře. A ještě s úsměvem na rtech. Mě je ctí je v tom podporovat, všichni mají můj hluboký obdiv.
- Protože je to práce, která je velmi náročná nejen po psychické, ale mnohdy i fyzické stránce.
- Protože téma důstojného umírání v láskyplném prostředí s profesionální podporou klientů i celé rodiny zaslouží pozornost ostatních.
- Protože podporuji tam, kde je to potřeba.

A já slibuji, že když těch 5.000 kaček dáme, tak i přes nevalný trénink ten půlmaraton v dubnu nevzdám, i kdybych měla duši vypustit! :-D Navíc částku navýším o 
kulatých 1.000 kaček.

Krásný nejen tento rok přeji vám všem :-), ať nám zdravíčko slouží a potkáváme se častěji než vloni ;). 

  

Mám vás ráda! A dík, že vám za to stojím!

 

B.

PS: POŘÁD PLATÍ, ŽE POHLÍDÁNÍ PRINCEZEN JE NEJRELEVANTNĚJŠÍ DÁREK.