Gympl, Lysá hora a Ondráškovské sukýnkářky v papučích

Již několik let se snažím Mobilnímu hospici Ondrášek pomáhat, sama nemám dostatečně silnou povahu na to, abych se zvládla starat o umírající lidi až do jejich posledního vydechnutí a zároveň poskytla psychickou podporu jejich rodině, o to víc si však uvědomuji, jak záslužná práce to je. Bohužel stále bez dostatečné podpory státu.  Zároveň si uvědomuji, jak obrovské mám štěstí, že jsem zdravá, že můžu dělat věci, které mě baví,  že mám kolem sebe spoustu lidí s dobrým srdcem a že sám toho člověk může zvládnout dost, ale když se spojí s ostatními, může i z kapky být moře.. Proto jsem uskutečnila již několik akcí: v roce 2016 vydala knížku o sobě a dalších lidech, kteří v tom roce bláznivě chodili na Lysou horu a soutěžili o co nejvíc výstupů - celý výtěžek jsem pak věnovala právě hospici. V roce 2017 a 2018 jsem uskutečnila sbírku právě mezi Lysaři, a ta mnohonásobně přesáhla má očekávání. V loňském roce jsme např. vybrali částku 75 437 Kč. A ráda bych navázala s pomocí i v tomto roce a rozšířila ji na 3 okruhy lidí, na než sázím krk, že mé volání nenechají nevyslyšeno. Lysaři jsou jasná volba, na hory chodí lidi s dobrým srdcem, Lysá je nabíjí a oni jsou ochotni poslat svou radost a pomoc dále. Na Gymnáziu, Ostrava-Hrabůvka, učím už skoro 20 let a naši studenti mě taky nikdy nezklamali, podporujeme společně spoustu akcí a věřím, že mě nenechají ve štychu ani tentokrát. A vloni jsem rozjela akci ondráškovských sukýnek, které si koupilo už přes 500 dam, z komunikace s nimi a z osobních setkání jsem zjistila, že se jedná také o skupinu úžasných ženských, ale i chlapů (kteří sice sukýnku nenosí, ale koupili ji třeba své přítelkyni a Ondrášek podpořili), takže věřím v podporu i tady. A o co jde? Ondrášek má svůj papučový den 7. 10. Já jsem ho rozšířila na celý měsíc, ve kterém věřím, že nafotíme co nejvíc podpůrných fotek v papučích a rozšíříme povědomí o Ondrášku a vybereme co největší částku peněz. Ne každý má to štěstí jako my, že může běhat po horách, plnit si své sny, studovat, lidé v péči hospice mnohdy už ani nemají tu sílu, aby si o pomoc řekli...Nenechejme je bez pomoci a pojďme pomoci pocítit podporu i ty, kteří si o ni sami neřeknou, ale potřebují ji. Děkuji moc všem, kdo se k výzvě přidají, přispějí, a i když ne přímo udělají někomu takovou radost, jakou nám dávají naše záliby, tak alespoň někomu ulehčí závěr života... Posílám hned 1000 Kč a věřím, že v pomoci nezůstanu sama. Finální částku jsem stanovila symbolicky vyšší než v loňském roce, ale vybraná výše je jen na nás a já se těším, jaká asi bude :-) . DĚKUJI MOC VŠEM