Nevidomá Adélka, 10 let. V rané péči byla od 11. dne života, kostka jí pomohla rozvinout zbytek zraku, který dnes využívá k prostorové orientaci. Chodí do základní školy, miluje angličtinu a zpěv.
„Raná péče nám v prvním roce, roce a půl strašně moc pomohla. Co vůbec máme dělat,
na koho se obrátit, co je potřeba, kde můžeme o co zažádat,“ říká maminka tříleté Emy, která při narození vážila 560 g, má dětskou mozkovou obrnu, rodiče ji krmí sondou přímo do žaludku, nehýbe rukama, nohama částečně. K tomu ji lékaři zjistili epilepsii a až v půl roce poznali, že téměř nevidí.
V rodině dvojčátek Barušky a Adámka, narozených ve 26. týdnu, jsme uskutečnili první konzultaci hned po příchodu z několikaměsíčního pobytu na neonatologii v Českých Budějovicích. S oběma dětmi rodiče intenzivně započali stimulaci zraku s IQ kostkou a děti na ni začaly okamžitě reagovat. Nyní jsou jim téměř tři roky. Baruška i Adámek jsou spokojení, rádi si hrají a díky stimulaci zraku jsou zvyklí se soustředit a „plnit úkoly“, které je moc baví.
Dominika se narodila ve 26. týdnu těhotenství. Maminka měla velké obavy o její vývoj, protože po narození prodělala 3. stupeň krvácení do mozku a operaci očí kvůli retinopatii nedonošených, aby nedošlo k trvalému poškození vidění. Hned od začátku spolupráce s ranou péčí Domča fixovala na černobílé předměty. Maminka z toho měla velikou radost,
proto kostku vozila všude – na rehabilitaci, k lékařům atd., aby všichni mohli vidět, že Domča skutečně reaguje a dívá se. Nyní jsou jí dva roky, chodí, povídá, začala být bez plenky a dokáže vyjádřit co přesně chce a nechce.
Nevidomá Šarlota, 25 let. Jedna z prvních absolventek jihočeské rané péče, vystudovala gymnázium a vysokou školu, pracuje v Nadačním fondu Českého rozhlasu a letos se vdala.
Držím palce ať kostky co nejvíc pomůžou dětem