Stejně jako tehdy česká politika nevzbuzuje důvěru většiny občanů. Přesto znovu a znovu hledáme spasitele, který to těm nahoře natře. Kolik už těch padlých spasitelů za těch pětatřicet let od listopadu 1989 bylo? Ani tak dlouhá doba poklidu nestačila k tomu, abychom pochopili, že jsme zodpovědní za všechny ostatní už jen proto, že jsme všichni odsud. A že důležitější než jakékoliv krátkodeché „vítězství“ je učit se důstojně domlouvat na tom, co je v nejlepším zájmu země.
Je to smutné, ale díky za nezávislou žurnalistiku, která by už dávno neměla mít co na práci, kdyby se společnost vyvíjela tím směrem, o kterém jsme snili v roce 1989.