Vybouchlo to! Tedy ne klubovna, ale zájem o členství v našich oddílech, především nejmladších dětí. V posledních letech jsme nacpali oddíly na hranici toho, co jejich vedení zvládne. Klubovna nám ale začala praskat ve švech a na schůzkách je to bohužel znát. Taková skautská schůzka, to není žádné zasedání. Je potřeba často střídat aktivity, kombinovat psychickou zátěž s pohybem. Proto naše světlušky a vlčata dělají schůzky raději venku, kde vydrží chlad, mrholení i šero. Jenže když v Liberci přijde pořádný déšť, zima a tma, tak je do tepla a sucha zahnat musíme. V takových chvílích není v klubovně k hnutí a pořádný program je velmi náročný. 

Při posledním sčítání nám vyšlo 203 členů v 6 oddílech. A pořadníky zájemců jsou stále plné! Vlna mladších dětí se brzy převalí do oddílů skautek a skautů, kterým už teď chybí místnosti, aby mohla mít každá družina schůzku samostatně. Navíc bychom ocenili větší prostor, kde můžeme uspořádat sněm nebo schůzku s rodiči. Chceme to změnit!

Proto jsme se rozhodli přistavět novou budovu klubovny v těsném sousedství té současné. Řešení jsme vymysleli, nakreslili, spočítali, zažádali, poptali. 
Jedna nová prostorná klubovna, chodba, umyvadlo, záchod a taky sprcha pro ubytovaní přespolních oddílů.

Aktuálně napínáme všechny síly, abychom zafinancovali hrubou stavbu opatřenou okny a dveřmi, která nás vyjde na 1,3 milionu. Prosíme vás o pomoc se s touto částkou vypořádat.

Za každé 2 Kč, které zde darujete, nám Skautská nadace Jaroslava Foglara přidá 1 Kč navíc! (platí pro prvních 200 000 Kč)

Pokud se nám podaří hrubou stavbu postavit v prvním pololetí roku 2025, máme slušnou šanci získat v tom samém roce další nadační prostředky k úplnému dokončení stavby! 

Snažíme se o kolaudaci na konci roku 2025.
Když neseženeme potřebné finance, budeme pokračovat v dalších letech a stavět třeba i svépomocí.

Projekt máme připravený tak, aby klubovna mohla v budoucnu dále růst.

Jednopodlažní objekt postavil začátkem 70. let 20. století oddíl pod vedením Miloše Zapleta (Zeta) a Míly Nevrlého (Náčelníka). V roce 2008 tento oddíl nabídl azyl Stopě, která o své klubovny přišla. Od té doby jsme společně klubovnu zrekonstruovali a vybudovali dlouho chybějící přípojky kanalizace a vody. Spoluvlastníkem klubovny se Stopa stala v roce 2018, kdy jsme přistavěli druhé patro.

Kéž bychom mohli postavit klubovnu vlastními silami jako Pavel s Ludvou chatu v Jezerní kotlině. Dnes naše cesta vede bludištěm rozpadlého stavebního řízení a místo bobříků lovíme razítka. Ale kde cesta existuje, tam ji skaut najde. Věříme, že za tímto vlakem stojí za to spěchat!

Předem moc děkujeme všem, kdo nám pomohou dosáhnout našeho cíle finanční podporou či sdílením této informace.

Za středisko Stopa Liberec
Tomáš Khol (Kecka) a Bára Šolková (Wiwi)