Zachraňte sýčky... vraťme život do zemědělské krajiny!
Přežijí u nás sýčci i v přírodě nebo jen ve vyjmenovaných slovech? Zemědělská krajina vymírá vinou příliš intenzivního hospodaření, mizí sýčci, koroptve, čejky, skřivani, ale také třeba zajíci nebo motýli. Pokud nepomůžeme krajině, nezachráníme ani sýčky! S vaší pomocí budeme nejenom cíleně chránit hnízdiště ohrožených ptáků, ale také vyjednávat s úřady dotace pro přírodě šetrné hospodaření. Sedlákům pak vysvětlíme, proč a jak tyto dotace využívat, aby hospodařili lépe pro přírodu a přitom se ziskem. Pomozte nám udělat zemědělskou krajinu alespoň trochu lepším místem pro život – ten sýččí i náš! DĚKUJEME!
Kdysi malebná venkovská krajina plná života se mění v nehostinnou pustinu tvořenou velkými lány udržovanými pomocí obrovského množství chemie. Záchrana ptačích druhů zemědělské krajiny je nerovný boj s mocnými protivníky, který nelze zcela vyhrát. Ale můžeme udělat alespoň něco, cokoliv co pomůže nejen sýčkovi, ale i dalším ubývajícím druhům. V České společnosti ornitologické nejenom přímo chráníme vzácné polní a luční druhy, ale s příslušnými úřady vyjednáváme o vypsání dotací šetrných k ptákům a krajině. Statkářům pak vysvětlujeme, proč je dobré je využívat, jak hospodařit ohleduplně k přírodě a přitom se ziskem.
Pomůžete nám? Díky darům jsme dokázali kofinancovat předchozí projekt Athene, který výrazně přispěl k tomu, že sýčci ve své jádrové oblasti v severních Čechách přestali ubývat. Na to nyní navazujeme dalšími projekty, které opět potřebujeme kofinancovat - a to jak na ochranu sýčků, tak na ochranu dalších druhů zemědělské krajiny. Pomozte nám chránit sýčky i další polní a luční ptáky! Podpořte i naše snažení o lepší zemědělskou politiku! POMOZTE NÁM VRÁTIT ŽIVOT DO ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINY!
Díky vašim darům budeme moci:
Vyvěšovat bezpečné budky a zabezpečovat hnízdní lokality sýčků.
Osobně domlouvat se sedláky šetrné způsoby hospodaření (např. zakládání biopásů, využívání dotací na ochranu čejky a ostatních bahňáků, pásové seče umožňující sýčkům i jiným ptákům přístup k potravě).
Přímo chránit hnízda čejek, motáků, chřástalů, křepelek, skřivanů a dalších ptáků hnízdících na zemi v polích – značit je tyčemi a domlouvat se zemědělci, aby je nechali v klidu vyhnízdit.
Jednat s velkými hráči, jako jsou zemědělské svazy nebo Ministerstvo zemědělství, abychom prosadili dotace skutečně prospěšné pro naši zemědělskou krajinu. Například u čejky a chřástalů už se nám to povedlo.
Shromažďovat přímo v terénu nezbytné podklady pro tato jednání. Například ověřujeme, jak ptáci využívají areály zemědělských statků, hnojiště v otevřené krajině nebo nově založené biopásy.
Šířit osvětu ohledně šetrného zemědělství přátelského k přírodě - mezi zemědělci, vlastníky i mezi širokou veřejností.
A samozřejmě vám o všem budeme podávat zprávy! Děkujeme! Je to možná donquichotský boj na dlouhé míle, ale nevzdáme to! Sýčci, čejky, skřivani i koroptve nám za to stojí.
Naším snem je pestrá a živá venkovská krajina - taková, jako ještě je třeba v Českém středohoří, kde se proto sýčkům tolik líbí.
Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2025 konipasa horského. Pomyslnou korunu mu předal rehek domácí. Udělením čestného titulu chtějí ornitologové představit veřejnosti méně známý, ale stále poměrně běžný ptačí druh a upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu. Obnova sladkovodních ekosystémů je jedním z klíčových bodů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a také nového Nařízení EU o obnově přírody. V Česku, kde technické zásahy zkrátily délku vodních toků zhruba o třetinu a významně snížily schopnost krajiny zadržovat vodu, je toto téma mimořádně aktuální.
Čápům bílým se v Česku v roce 2024 dařilo! Děkujeme všem dobrovolníkům, kteří se opět zapojili do monitoringu.
V uplynulém roce proběhlo 8. mezinárodní sčítání čápů, při kterém se podařilo zkontrolovat 1631 hnízd. Zjistili jsme, že z 849 hnízd letos vylétlo 2520 mláďat. Alespoň v Česku byl tedy letošní rok pro čápy velmi úspěšný, za dobu trvání programu Čapí hnízda v mnoha ohledech dokonce rekordní.
Obzvláště poslední dva roky byly pro čapí mláďata velmi příznivé. Počasí s mírným létem a dostatkem potravy, kdy nepříznivé klimatické jevy přicházely pouze lokálně nebo mimo nejkritičtější období, umožnilo čápům vyvést letos více než 2500 mláďat, nejvíce v historii programu Čapích hnízd. Zaznamenali jsme i vzácný případ úspěšného vyvedení šesti mláďat na jednom hnízdě. Počet reálně vyvedených mláďat bude pravděpodobně ještě větší, jelikož u 38 hnízd, kde jsme o mláďatech věděli, se jejich vyvedení nepodařilo prokázat.
Podrobná zpráva s výsledky zde: https://www.birdlife.cz/vysledky-8-mezinarodniho-scitani-capu-bilych-v-cesku/
Česká společnost ornitologická letos uspořádala celkem deset workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých. Zájem veřejnosti byl velký – akcí se zúčastnilo dohromady 86 osob. A někteří si své zkušenosti rovnou vyzkoušeli v praxi. Čejka, jejíž hnízdo po workshopu dohledala dobrovolnice u obce Počapelské Chalupy nedaleko Pardubic, byla dokonce zahrnuta i do výzkumného projektu České zemědělské univerzity (ČZU), který pomocí satelitní telemetrie odhaluje detaily ze života čejek a možnosti, jak ji efektivněji pomáhat.
Více informací zde: https://www.birdlife.cz/ornitologove-skolili-dobrovolne-ochrance-cejek-chocholatych/
Dobrovolníci na workshopu v Horních Ředicích označují nalezené hnízdo bambusovými tyčemi. Foto: P. Kunátová
Chcete pomoct čejkám chocholatým úspěšně vyhnízdit? Přihlaste se na jeden z říjnových workshopů!
Česká společnost ornitologická pořádá v průběhu října 2024 sérii terénních workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých, a to hned v sedmi krajích České republiky. Přestože čejka zůstává nejběžnějším zástupcem bahňáků u nás, její početnost se v posledních desetiletích dramaticky snížila. Hlavním důvodem je změna krajiny. Zejména se negativně projevilo rozorávání a odvodnění podmáčených luk, kde čejky tradičně hnízdily. Čejky dnes dominantně hnízdí na polích, přednostně v oraništích, ale zde jejich snůšky ohrožují jarní zemědělské práce. Bohužel na nemalém počtu lokalit hnízda nevědomky zničí zemědělská technika.
Přidejte se k dobrovolníkům, kterým není osud čejčích hnízd lhostejný, a pojďte se s námi naučit hnízda vyhledávat a označovat tak, aby se jim traktoristé mohli vyhnout!
Jak se sýčkům dařilo během letošní hnízdní sezony?
I přes nepříznivé přírodní podmínky v průběhu jara přinesl letošní monitoring sýčků obecných pozitivní výsledky. Početnost populace sýčků v jádrové oblasti severozápadních Čech se drží na podobné úrovni jako loňský rok. Dle údajů získaných ornitology z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) obsadili sýčci téměř šedesát teritorií a vyvedli nejméně 71 mláďat.
Dospělec sýčka obecného je při manipulaci téměř vždy klidný. Foto: Státní fond životního prostředí ČR
Naprosto zásadní pro efektivní ochranu sýčků obecných je úzká spolupráce s farmáři a majiteli pozemků, kde sýčci hnízdí. I to mimo jiné dokládá zpráva shrnující zintenzivněné ochranářské i popularizační aktivity ochranářů z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologické obratlovců AV ČR (ÚBO AVČR).
Vyražte do terénu a ochraňte s námi čejčí hnízda! Jak? Zadejte pozorování čejek do Avifu a zajistěte ochranu hnízda
Právě v těchto dnech hnízdí na polích a loukách čejky chocholaté, kulíci říční a další bahňáci. Hrozí ale, že jejich hnízda skončí přejetá zemědělskou technikou. Čejčí hnízda přitom mohou být na poli třeba právě za Vašim domem. Čejky totiž hnízdí na většině území ČR, převážně v nížinaté zemědělské krajině. Ochránit hnízdo před jeho zničením spočívá v jeho dohledání, označení a následné domluvě s hospodařícím zemědělským subjektem.
Součástí efektivní ochrany je také každoroční sledování hnízdišť čejky chocholaté, která mohou být následně zařazena např. do dotačního titulu na její ochranu. Právě proto je důležité zadat do Avifu veškterá Vaše pozorování čejek chocholatých včetně doplňujících informací o stavu hnízdiště (prostředí, přítomnost vody ad.). Pozorování zadávejte jako běžné pozorování. Po vybrání čejky v seznamu druhů se objeví tlačítko pro zadání doplňkových informací k projektu. K jedné vycházce (seznamu) můžete zadat libovolný počet hnízdišť. U každého záznamu je ale nutné zvolit co nejpřesnější souřadnice, kde jste ptáky pozorovali. Pokud víte, že hnízdu hrozí nebezpečí přejetí (např. se nachází v oraništi nebo si nejste jisti, zda zemědělci do povláčeného pole nepojedou set), obraťte se na Michaelu Kadavou z ČSO (email: kadava@birdlife.cz) a domluvíme se, jak danou situaci řešit.
Pokud si nejste jistí, jak nejefektivněji čejkám pomoci, uspořádali jsme pro Vás terénní školení, kde si můžete ochranu hnízd v praxi vyzkoušet. První školení probíhají již tuto hnízdní sezonu. Další školení proběhnou na podzim, kde si ukážeme praktickou ochranu na umělých hnízdech.
Více podrobností spolu s termíny akcí zde: https://www.birdlife.cz/hnizda-cejek-chocholatych/
Přes zimu jsme nelenili
Sýčkům jsme na podzim a v průběhu zimy vyvěsili další zabezpečené budky. Celkem tak na ně čeká 16 nových domovů a my věříme, že je na jaře obsadí.
Na vybraných lokalitách, v místech, kde je nedostatek potravy, i nadále probíhá dokrmování sýčků. Zima nebyla krutá, a tak doufáme, že sýččí populace zůstala stabilní.
Bohužel se stále ukazuje, že komíny, ale i další kolmo stojící duté objekty (jako jsou roury, okapy, fukary na seno), představují pro sýčky smrtelnou past. Ptáci do nich zapadnou a po hladkých stěnách již nevylezou ven.
Přesně taková tragédie se začátkem roku stala na jedné obsazené lokalitě v Ústí nad Labem, kde jsme nalezli 2 mrtvé sýčky (pravděpodobně jedno mláděte a samici), zapadlé do nevyužívaného komína. Hned po této tragédii zde správce budovy nechal zabezpečit všechny nebezpečné komíny a také jsme zde nainstalovali budku. Věříme, že ji sýčci objeví a vyvedou mláďata.
Velké díky patří vám dárcům, bez kterých bychom sýčky nemohli takto intenzivně chránit. Další poděkování v této souvislosti patří panu Jiřímu Černému, který vyrobil a věnoval ČSO budky nejen pro sýčky. Poděkování patří také zaměstnancům AOPK, kteří podpořili sýčky v rámci předvánoční benefice. A nesmíme zapomenout i na firmu Bushman, která s ČSO připravila trička na podporu sýčka, kdy část z prodeje mířila na jejich podporu. Děkujeme všem, kteří si tričko koupili.
V roce 2023 jsme společně s dobrovolníky našli, označili a ochránili 250 hnízd 7 druhů ptáků zemědělské krajiny, která by s největší pravděpodobností skončila pod koly zemědělských strojů.
O tom, jak hnízda chráníme, a jak nám přitom pomáhají všímaví zemědělci, jsme natočili video "z pohledu traktoristy", na které se můžete podívat zde: https://youtu.be/gjQiOpP0rPU
Ve středu 8. 11. 2023 byl odvysílán speciální díl Ornitologa na drátě, který se věnoval sýčkovi. Kdykoli se na tento (i ostatní díly Ornitologa na drátě) můžete podívat zde: https://youtu.be/bSOuGNTOp7E.
Mladých sýčků bylo letos v Česku více než loni. Hrozbou jsou pro ně střety s auty i utopení v sudu.
Ornitologové z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR letos spočítali 74 mláďat sýčků obecných u 32 párů v jejich jádrové populaci severozápadních Čech. Oproti loňskému roku jde jen o mírné navýšení. Českou populaci kriticky ohrožených sov se stále nedaří výrazně navýšit a hrozí, že sýček úplně vymizí. Hlavním důvodem úbytku je intenzivní zemědělství vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny a k velkým lánům, kde sýček nemá kde hnízdit ani co lovit. Navíc, jen málo mláďat sýčků se dožije dospělosti kvůli tomu, že hynou v sudech, komínech, rourách a další technických pastech. Veřejnost je přitom může snadno zabezpečit a zapojit se tak do ochrany sýčků i dalších živočichů.
„V prvních týdnech po opuštění hnízda jsou malí sýčci velmi zranitelní. Číhá na ně spoustu nebezpečí a mnohá z nich jim bohužel nevědomky připravuje člověk. Letos jsme zaznamenali dva sýčky sražené na silnici, mládě zapadlé do komína, zamotané do hromady provázků či sýčka, který narazil do prosklené plochy. Takové ztráty mají velký vliv na malou sýččí populaci. Apelujeme proto na veřejnost, aby pomohla s odstraňováním technických pastí, které se v našem okolí hojně vyskytují a sovy tu zbytečně hynou. Kromě výše zmíněného jde i o sudy, roury, bazény a další,” sděluje Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) a České společnosti ornitologické (ČSO).
Odstraňování technických pastí patří k pravidelným činnostem ochránců sýčků. „V nových i stávajících teritoriích jsme letos odstranili stovky nebezpečných pastí. Také jsme rozvezli bezpečné napáječky do lokalit s chovem koní, aby se tu sýčci netopili. Úzká spolupráce s farmáři je pro ochranu sýčků naprosto nezbytná a jsme rádi, že nám mnohdy vycházejí vstříc a mají zájem tento kriticky ohrožený druh na své farmě podporovat a mají radost z vyvedených mláďat,” říká Šálek.
Celá tisková zpráva s detailními výsledky monitoringu a s popisem dalších aktivit, které jsou v rámci programu realizovány, ke stažení zde.
Děkujeme všem, kteří na program České společnosti ornitologické na ochranu silně ohroženého sýčka obecného přispívají.
Foto: Zuzana Holubová, terénní pracovnice programu „Zachraňme sýčka“ z ČSO, s mládětem sýčka obecného
Záchranná stanice Falco přijala letošní první mládě sýčka - mělo štěstí!
Letošní první mladý sýček byl přijat 14. 6. 2023, nalezen zapadlý v komínu, jen čistou náhodou byl objeven včas. Je na váhové hranici, ze které už pro většinu dravců a sov není návratu. Ted už je očištěný, nakrmený a je velká šance, že se vrátí po nějakém čase zpět do přírody 🦉😉 Příspěvek si můžete přečíst zde.
A jaké jsou průběžné zprávy o letošní hnízdní sezoně?
Dle zpráv od kolegů z Ochrana sýčka je hnízdní sezóna sýčků v plném proudu. V některých oblastech jsou již mladí sýčkové plně vzletní, někde ještě samičky inkubují vajíčka. Z předběžných výsledků ale vyplývá, že letošní rok bude spíše podprůměrný na počet vyvedených mláďat.
Kroužkování mláďat je vždy velká radost a to zejména i pro farmáře a místní obyvatele, u nichž sýčkové hnízdí. Bez jejich pomoci by záchrana sýčků nemohla být úspěšná. Děkujeme všem, kteří pomáhají.
Nová studie potvrzuje: kvůli chemii v zemědělství mizejí ptáci z Evropy
Nedávná studie, na níž se podílelo 52 vědců z 28 zemí Evropy, zkoumala nejkomplexnější soubor dat o změnách početnosti ptáků, který byl kdy shromážděn. Údaje pocházejí z databáze Celoveropského monitoringu běžných druhů ptáků, který od roku 2002 koordinuje ČSO. Takový jedinečný soubor údajů by nebylo možné shromáždit bez usilovného nasazení přibližně patnácti tisíc zkušených dobrovolníků, kteří každé jaro během hnízdní doby sčítají ptáky v terénu, za což si zaslouží uznání celé evropské společnosti. Mezi lety 1980–2016 zmizela z Evropy čtvrtina populací běžných ptáků, tento úbytek ale není mezi jednotlivé skupiny druhů rozložen rovnoměrně. Populace polních druhů byly postiženy více (ubyly o 57 %) než ostatní skupiny běžných ptáků, jako jsou lesní (-18 %), městští (-28 %), chladnomilní (-40 %) nebo teplomilní ptáci (-17 %).
Co způsobuje úbytek ptáků?
Za hlavní tlak, který negativně ovlivňuje trendy početnosti ptačích druhů, byla jednoznačně označena intenzifikace zemědělství. Ptáci ubývali více v zemích, kde plochy obhospodařované vyššími dávkami hnojiv a pesticidů tvořily větší podíl z celkové obdělávané plochy. Negativní vliv na trendy početnosti měla i rostoucí urbanizace (podíl zastavěné plochy dané země). Populace ptáků v zemích s menší výměrou jednotlivých polí jsou v lepším stavu, což naznačuje, že zvětšování velikosti polí osázených jednou plodinou, další klíčový aspekt intenzifikace zemědělství, také přispívá k poklesu populací ptáků, pravděpodobně prostřednictvím snižování heterogenity stanovišť. Přestože odborníci o negativní roli chemických látek v zemědělství diskutují už dlouho, stále neexistuje podrobná evidence jejich používání. Dostupné údaje jsou proto velmi hrubé a neumožňují nám detailněji pochopit mechanismy, které stojí za popsaným vztahem.
Strnad luční patří k ptákům, kteří v důsledku intenzifikace zemědělství v evropské polní krajině silně ubývá. V Česku v 80. letech hnízdilo jen 700–1400 párů, po roce 2000 se mu ale začalo dařit lépe a hnízdí zde 4000–8000 párů. Foto: Aurélien Audevard
Jaro je tu a my při monitoringu vyrážíme do vesnic i měst v severních Čechách s velkou nadějí a očekáváním, že sýčky minimálně na všech lokalitách obsazených z předchozích let opět uslyšíme houkat. 🛖 Vyvěšujeme také bezpečné hnízdní budky, zabezpečujeme technické pasti, jednáme se zemědělci, kteří mohou sýčkům pomoci, ať už podpůrnou úpravou travních porostů, instalací berliček či zaváděním krajinotvorných prvků. 📋 A v neposlední řadě provádíme výzkum. Například zkoumáme pomocí kamer v budkách, co sýček loví během hnízdění; určujeme identitu jednotlivců rozpoznáváním jejich hlasů; analyzujeme genetickou diverzitu či vytváříme index vhodnosti prostředí. 🦉🦉 Dalším řešením posílení stávající populace by mohly být správně prováděné reintrodukce sýčků chovaných v lidské péči. Je zde spousta neznámého, není zaručen úspěch, ale naděje tu vždycky je. Držme sýčkům palce!
Pozvánka na akci 21.4.2023 - Pojďte s námi mapovat hnízda čejek chocholatých
Pomozte pozorovat návrat a hnízdění čejek chocholatých a ostatních polních druhů ptáků.
V současné době se vrací čejky chocholaté a mnoho dalších ptačích druhů zemědělské krajiny ze svých zimovišť. Pomozte prosím monitorovat (zejména v období od 20.3. do 10.4.) jejich návrat a hlavně ochránit jejich hnízda na polích. Jak a proč to dělat, se dozvíte ve videu, které jsme pro Vás připravili. Čejka chocholatá je nejrychleji ubývající ptačí druh naší krajiny, za posledních 50 let došlo k úbytku 70 % čejčí populace. Dejte jim šanci na život, tak málo stačí!
Vliv populace (nejen) sýčka na populaci hrabošů ukazuje následující ilustrace:
Návrh: Alena Fornusková, Martin Šálek Ilustrace: Šimon Bryja
Zvýšení šance na záchranu sýčka.
Česká společnost ornitologická koordinovala pracovní skupinu ochrany přírody, která vytvořila jednotnou metodiku pro repatriaci sýčků do volné přírody. Návrat sýčků z chovů do volné přírody nebyl dosud příliš úspěšný, proto byla tato metodika vyvinuta. Nicméně prioritou i nadále zůstává ochrana volně žijící populace sýčků. Sýček je prvním ptačím druhem, který má v ČR vlastní záchranný program. Více se dozvíte v naší tiskové zprávě, kde je i odkaz na kompletní metodiku repatriace sýčků: https://www.birdlife.cz/sance-na-zachranu-sycka-mohou-zvysit-spravne-provadene-repatriace-podle-nove-vznikle-metodiky/ Foto: Ludmila Korešová
I sýček komunikuje podle toho, kde žije. Vědci chtějí pomocí hlasového monitoringu chránit druh. Jedná se o novou metodu monitoringu. Hlasy sýčků jsou na našem území nahrávány již několik let a vstupují do tzv. katalogu hlasů našich sýčků. Podle toho lze například zjistit, zda se na lokalitě vyskytuje stále tentýž jedinec, nebo je nahrazen novým. Hlasovým monitoringem by se v budoucnu mohlo nahradit právě kroužkování sýčků. Vědci přemýšlí i nad možným budoucím zapojením veřejnosti do hlasového monitoringu sýčka obecného. Více naleznete v článku zde: https://cc.cz/i-sycek-komunikuje-podle-toho-kde-zije-vedci-chteji-pomoci-hlasoveho-monitoringu-chranit-druh/
S ochranou kriticky ohrožených sýčků pomáhá hlasový monitoring
Hlas je pro sýčky obecné, stejně jako další sovy, jeden ze základních způsobů komunikace. Teritoriální houkání každého sýčka má zároveň svoji charakteristickou melodii, díky které dokáže tato sova rozeznat své známé sousedy od potulných samců – případných soků. Hlasovou variabilitou sýčka se zabývají ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR), České společnosti ornitologické (ČSO) a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PřF JU). Pomocí akustického monitoringu získávají cenné záznamy o přežívání jedinců a celkovém vývoji populace sýčka v České republice. Houkání sýčků tak představuje důležitý zdroj informací pro management této ohrožené sovy. Další zajímavé informace naleznete zde: https://www.birdlife.cz/s-ochranou-kriticky-ohrozenych-sycku-pomaha-hlasovy-monitoring/ Foto: Jiří Hornek
Beze změny dotací se česká krajina neuzdraví
Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, SPP Čmelák a WWF Central and Eastern Europe vyzývají v otevřeném dopise ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou, aby významně posílili ekologické ambice zemědělských dotací ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky. K tomu samému vyzvala českou vládu i Evropská komise. Dotace je potřeba lépe využít k ochraně vody, půdy a biodiverzity. Více k tomuto tématu včetně otevřeného dopisu si můžete přečíst zde: https://www.birdlife.cz/bez-zmeny-dotaci-se-ceska-krajina-neuzdravi-shoduji-se-ekologicke-organizace-s-evropskou-komisi/
Ze života sýčků: co je u nich po zimě nového?
Rok 2021 nebyl pro sýčka zrovna tím nejšťastnějším. Oproti silnějším sezónám ornitologové očekávají, že populace této nejohroženější sovy u nás letos výrazně oslabila. Aby zjistili, jak se jí po zimě zatím daří, probíhá aktuálně po celé republice akustický monitoring.
Naši pracovníci s kolegy z projektu Zachraňme sýčka se momentálně vydávají po nocích do terénu a na vytipovaných lokalitách mapují, jak na tom sýčci jsou. Celkem prověřují zhruba 400 míst. V současnosti je největší šance, že tuto sovu potkáte na pomezí Ústeckého a Středočeského kraje, Plzeňsku či Znojemsku. Foto: Jiří Hornek
Náš film Slyšet sýčka má televizní premiéru! Po dvou letech natáčení a dlouhém čekání na premiéru to je konečně tady!
Film Slyšet sýčka, oceněný cenou "Presidents Awards" v rámci mezinárodního filmového festivalu Prague Science Film Fest, má 6. ledna 2022 svou televizní premiéru. Režie se ujal Jan Hošek a kamery Jiří Petr a Marián Polák. Oceněný film líčí osud sýčka, naší nejohroženější sovy, skrze pohledy do jeho života, snahy o jeho záchranu ze strany ochranářů z řad České společnosti ornitologické a příběhy lidí, kteří žijí se sýčky v těsném sepětí. Ve filmu lze nalézt mnohá další poselství. Jde i o příběh naší nemocné zemědělské krajiny, dramatického úbytku druhové rozmanitosti, ale je také o naději, že mnohým lidem není tento stav lhostejný a snaží se druhům, balancujícím nad hranicí vymření, pomoci.
Jaké jsou letošní výsledky monitoringu sýčků na území Čech?
Na území Čech (ne Moravy) bylo letos zaznamenáno 77 lokalit s výskytem sýčků. Většina obsazených lokalit byla situována do zemědělských areálů (38 x) a obytné zástavby (31 x),
nicméně 7 obsazených lokalit bylo zjištěno na městských sídlištích a 1 lokalita v průmyslovém areálu. Celkově bylo prokázáno 38 hnízdění, přičemž většina prokázaných hnízdění byla zjištěna v budkách.
Výsledky dále ukázaly, že většina obsazených lokalit v Čechách se nachází v severozápadních Čechách (Ústecký a Středočeský kraj), což potvrzuje klíčovou roli této oblasti pro budoucí snahu o záchranu této sovičky. Bohužel z důvodu velice špatné hnízdní úspěšnosti můžeme příští rok očekávat populační pokles. To může být u malých a izolovaných populací kritické.
Děkujeme všem, kdo se snaží o záchranu sýčků! My to určitě nevzdáme! Foto: Jiří Hornek
Jak se liší prostorová ekologie sýčků v České republice a Dánsku? Ze studie, která porovnávala loveckou aktivitu a domovské okrsky sýčků v České republice a v Dánsku, vyplývá, že noční domovské okrsky a s tím spojená pohybová aktivita (vzdálenost od hnízda a celková délka přeletů za hodinu) byly výrazně větší u sýčků v Dánsku oproti sledovaným jedincům v České republice. Sýčkové zejména preferovali plochy s nízkou a roztroušenou vegetací a blízkost okrajových biotopů (okraje polí), které poskytují jak lovecké posedy, tak i vyšší početnost hmyzu a drobných savců, zejména kolem různých nezemědělských prvků (např. křovinných a stromových ostrůvků, větrolamů či ruderálních ploch).
Větší domovské okrsky a vyšší pohybová aktivita sýčků v Dánsku ukazují, že potravní nabídka na lovištích v Dánsku není dostačující, což bylo již dříve označeno jako jeden z hlavních důvodů úbytku sýčků z Dánska.
Zlepšení biotopů může být pro sýčky velice efektivní, zejména pokud se zaměříme na úpravu lovišť v okolí hnízdišť – např. na úrovni jednotlivých farem.
Ptákům i zajícům se lépe daří v menších polích. Česká to nejsou!
Vyšší druhová rozmanitost ptáků a jejich početnost souvisí s velikostí půdních bloků. Ukazuje to výzkum vědců v příhraničních oblastech Česka a Rakouska. Odborníci zjistili, že v Rakousku je bohatší zastoupení ptáků. Vědci ve studii také navrhují ochranná opatření, která by pomohla biodiverzitě i proti erozi. Vědci porovnávali velikost polních celků a jejich strukturu s početností a druhovou skladbou polních ptáků. Pomocí dvou nezávislých souborů dat zjistili 1,5krát vyšší početnost a druhovou bohatost ptáků v zemědělské krajině v Rakousku ve srovnání s Českou republikou. „Většina druhů polních ptáků byla v Rakousku výrazně početnější, přičemž největší rozdíly byly nalezeny například u skřivana polního, strnada obecného, špačka obecného, tedy u ikonických druhů zemědělské krajiny s dlouhodobým poklesem početnosti v celé Evropě,“ říká Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické.
Kolaps hraboší populace se odrazil ve špatné sezóně kriticky ohrožených sýčků Zatímco loni se ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR radovali z rekordního počtu 95 mláďat sýčků, letos je situace opačná. Ornitologové zatím zaznamenali jen 48 mláďat. Za významný propad může podle odborníků kolaps hrabošů, kterými sýčci mláďata přednostně krmí. Loni, při nadbytku hrabošů, mohli sýččí rodiče uživit i snůšku s rekordními sedmi mláďaty, sýččí pár průměrně vyvedl 5 mláďat. Letos, kdy hrabošů ubylo, spadl průměr vyvedených mláďat sýčků na 2. Ornitologové očekávají, že populace sýčků významně oslabí, protože letos není dostatečná zásoba mladých jedinců, kteří by doplnili a podpořili stávající populaci. Sýček obecný patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy a s počtem asi sto párů je už nyní na pokraji vyhynutí. I z tohoto důvodu byl pro sýčka loni vypsán záchranný program pod záštitou Ministerstva životního prostředí.
Na polích Prahy se bude hospodařit šetrným způsobem Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s odborníky z Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity zkoumá, zda změna hospodaření na zemědělské půdě v majetku hlavního města Prahy přinese kýžené zlepšení stavu ptactva. Od roku 2020 ornitologové mapují ptactvo na polích, na nichž se má nově hospodařit způsobem šetrným k přírodě. Ptáky sledují také na kontrolních plochách, kde se způsob hospodaření nemění. Robustní uspořádání výzkumu umožní zhodnotit, nakolik změna hospodaření ptákům pomohla. V loňském roce odborníci na polích a v jejich nejbližším okolí v Praze zjistili 55 ptačích druhů a bude zajímavé sledovat, zda a jak se druhové složení a počty ptáků změní v tomto roce.
Bohužel máme k sýčkovi občas i špatné zprávy. Ta nejaktuálnější se týká povolení Ministerstva zemědělství (vydal ho konkrétně Ústřední kontrolní a zkušební úřad zemědělský) trávit hraboše jedem Stutox III. Přitom hraboši jsou důležitou součástí jídelníčku sýčků a hrozí jim tedy smrtelné nebezpečí. Více se dočtete v tiskové zprávě: https://www.birdlife.cz/zemedelci-mohou-opet-pouzivat-jed-stutox/
I díky hrabošům se letos sýčkům u nás velmi dařilo - vyvedli rekordních 95 mláďat! Foto: Dušan Boucný
Máme skvělou zprávu a sice Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program pro sýčka! Sýček obecný je první ptačí druh, kterému se podařilo záchranný program získat. Významnou měrou se na tomto úspěchu podílela i ČSO. Díky záchrannému programu může pokračovat intenzivní ochrana této malé sovičky a to nejen v její jádrové oblasti v severozápadních Čechách, ale i v dalších lokalitách naší země, kde se sýček vyskytuje již spíše izolovaně. Více si můžete přečíst zde: https://www.birdlife.cz/sycek-zachranny-program/
Sýčka obecného ohrožuje především intenzivní zemědělství, foto: Jiří Hornek
Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat! Významně pomohla zvýšená hraboší populace, ale i ochranářská opatření ornitologů. Například speciální budky v nichž se celkem vylíhly tři čtvrtiny mláďat nebo zajišťování technických pastí. Až budoucnost ukáže, jaký vliv měl tento úspěch na vývoj celkové populace sýčka. V české krajině zbývá celkově přibližně 100 párů této krásné malé sovičky. Více informací naleznete na následujícím odkazu: https://www.birdlife.cz/sycci-letos-vyvedli-rekordnich-95-mladat/ Jedno z mláďat sýčka obecného vylíhnutého v jádrové oblasti výskytu - v severních Čechách. Foto: Ludmila Korešová
Přečtěte si zprávu o monitoringu sýčka obecného, ale i dalších sov v jádrové oblasti v severních Čechách, který nedávno proběhl. Ornitologové zkontrolovali celkem 418 lokalit. Radujeme se, že sýčků je letos více než vloni - pomohla mírná zima a dostatek hrabošů i opatření ornitologů jako například vyvěšení speciálních budek, zajištění technických pastí nebo umisťování bidýlek ve spolupráci s farmáři, která sýčci využívají při lovu. Více na: https://www.birdlife.cz/sycek-monitoring-2020/
Dnes u nás žije asi posledních 100 párů sýčků obecných. Ještě na začátku 20. století byl s desítkami tisíc párů nejběžnější sovou. Foto: Jiří Hornek
Sýček loví na pastvinách drobné obratlovce a velký hmyz. Anebo žížaly jako v tomto případě. Foto: Jiří Hornek
Založení projektu
Je skvělé co děláte. Protože nemohu pomoci aktivně, tedy jen takto. Snad můj příspěvek alespoň trochu pomůže tohoto nádherného ptáka zachovat pro naše děti a vnoučata. Děkuji vám z celého srdce.
Petra
Víme, že v naší krajině je mnohé špatně, je proto na naší generaci, aby vynaložila maximální úsilí na záchranu přírody. Nesmíme o ni totiž v žádném případě přijít. Je nutné o ni s láskou pečovat, poskytovat jí čas a prostor, protože jenom ona sama ví nejlíp, jak napravit to, co člověk již napáchal.
Patrik Janota
500 Kč
Dobrý den
Rád přispěji na tyto krásné ptáčky, pamatuju, když jsem byl malej co jich bylo
Hezký den
Jaromír Diviš
500 Kč
Ať se prckům daří!
Jiří Kaláček
1 000 Kč
Vraťme život do krajiny ❤️
Edita Drevova
200 Kč
Dekujeme za moznost pomahat prirode!
Olga Tylova
2 000 Kč
Díky, že jste aktivní!
DH
500 Kč
Krajina bez ptačího zpěvu, to je smutná představa.....Tak něco udělejte, máte právě možnost
Dana Povazanova
300 Kč
Kéž by se chtěli usídlit na mém RD!
Zora Rothbauerova
Klaudie a Julie 7 let nasetrily do pokladnicky a mama za ne poslala. Vychova musi zacit u deti. O syckovi i ptacich toho vi vice, nez jejich ucitelka.
Je skvělé co děláte. Protože nemohu pomoci aktivně, tedy jen takto. Snad můj příspěvek alespoň trochu pomůže tohoto nádherného ptáka zachovat pro naše děti a vnoučata. Děkuji vám z celého srdce.