JSME V CÍLI! 

Kilometrů moc, čas nejvyšší, darovaných úžasných 31.710 Kč, mi známých i neznámých 43 darujících a nepočítaně fandících!

Milí, velké díky za podporu důstojného stáří, Sue Ryder a všech a všeho, co představuje! A velké díky i za mne samotnou!

Za pomoc s přípravou výzvy také moc děkuji: Radce K., Michalovi, Hance, Radce M. a Darii. 

Za trpělivé vedení, energii a společný krok pak velký dík patří patronům: Michalovi, Lindě, Ondřeji a 3 krásným dětem. 

Finální statistika by nebyla kompletní bez odtajnění výsledků tipovačky! Tak tedy - schodů bylo 48! Opravdu! A výherkyní kalendáře a sovího čaje se tímto stává Iva! Ivi, blahopřeji a těším se na osobní předání!

A když už je o kalendáři řeč - vypůjčím si z něj na závěr citát:

"NEJSILNĚJŠÍM PROSTŘEDKEM PROTI STÁRNUTÍ JE LÁSKA" John Stuart Mill

.. A JÁ VÁM VŠEM ZA NI MNOHOKRÁT DĚKUJI!

Tahle 1/2maratonská tréninková afterparty byla stejně ze všech běhů nejdrsnější - jen si zkuste udržet tempo s malými dětmi! Aneb rozverné mládí běží pro důstojné stáří! :)

A máme pro vás TIPOVAČKU!

Kolik schodů mělo námi pokořené schodiště?

Nejpřesněji tipující obdrží krásný KALENDÁŘ Sue Ryder a vynikající SOVÍ ČAJ k němu!

Své tipy můžete zaslat na adresu jana.cervenka@gmail.com do úterní půlnoci 17.4., kdy i samotná výzva končí.

Šťastným tipům zdar! A všem darům velký dík! :)

Čas 2:17:36, uběhnutých 21,0975 km, darovaných 28.410 Kč (děkuju!), neuvěřitelných 41 darujících a nepočítaně příznivců (děkuju moc!)! K tomu obrovská radost a taky 2 v cíli vyškemrané medaile, protože jinak by se doma kluci prali. To je naše dnešní slavnostní statistika! Tramtadadaaa! :)

Byl to skvělý zážitek a byli jste tam se mnou! Nejspíš nevíte, ale vedla jsem s vámi rozhovory! A občas vnímala i dění kolem třeba jako tyhle útržky konverzací:

Asi po prvních 200 m – „já už nemůžu!“
„Není to divný mít na třetím kilometru za sebou sběrací autobus a zametací vozy?“
„Jéžiš, zvoní mi mobil!... Babička!“ 
„Koukej, támhle běží strejda v pyžamu!“

Sama jsem se snažila držet nejdůležitější rady nepřepálit start a v dálce před sebou si s ambicí a pokorou hlídala vodiče s cílovým časem 2:30. Když na to přišlo, vlastně jsem se je bála předběhnout, právě aby mi pak rychle nedošly síly. Z brždění tempa mě ale začalo píchat v jednom boku, jejich sledování jsem tak hodila za hlavu a dál už běžela jen podle sebe. 

Na rovných úsecích, když jsem před sebou viděla celý ten běžící dav, říkala jsem si, co by se se vší tou energií dalo udělat dobrého – něco jako zajistit světový mír. Nakonec jsem ale došla k tomu, že jestli to celé snažení udělá 11,5 tisíce běžících a další tisíce fandících lidí radostnými, že to vlastně stačí.

Jo a taky, když mě kolem desátého kilometru s úlevou napadlo, že je dobře, že mám přes břicho startovací číslo a že tak nemusím myslet na to, jestli ho mám zatažené a krásné – to jsem si pak řekla, že jestli mi zbývá energie myslet na takové kraviny, tak že klidně můžu přidat tempo, a tak jsem přidala a šťastně doběhla! 

Samotný půlmaraton je tak už za námi, dárcovská výzva ale zůstává otevřená až do úterý 17.4.! Cokoli vás s ní ještě napadne podniknout, podnikněte! Taky ještě něco vymyslím! ;) Takže se neloučím, jen jdu na chvíli relaxovat :)

Milí, velké díky za vaši podporu Sue Ryder a důstojného stáří! Ze všeho dění kolem výzvy mám ohromnou radost a doufám, že vy také!

Tak prozatím pěkný podvečer a zůstáváme ve spojení! 

Vaše zničená ale šťastná Jana

Povzbuzení na start od Ondry Šimetky - skvělého člověka, porodníka a běžce, třetího z patronů téhle výzvy. Ondro, moc děkuju! : ) 

"Dneska pisu pro dobrou vec, kterou organizuje moje kamaradka Jana. 

Znam Janu dlouho, konkretne od roku 2007, kdy jsme oba byli u otevreni pobocky Lekaru bez hranic v CR a Jana pak byla mnoho let dobrou dusi kancelare. Mila, usmevava, schopna a vzdy ochotna s cimkoliv pomoci.

Kdyz me ted pozadala o spolecny bezecky trenink a par rad pred letosnim pulmaratonem a videl jsem hlavne ten duvod proc bezi (!!!), nevahal jsem ani chvilicku. Jenze jak to udelat, kdyz Jana je v Praze a ja zrovna ted zase na Vychodnim Timoru? Na spolecny trenink to nevypada, ale par rad, jak to delam ja, dat muzu. Treninkova pravidla jsou jasna: 1. kdyz se citim dobre, bezim rychle a daleko. 2. kdyz se citim stredne, bezim pomaleji a mene. 3. kdyz se necitim, kaslu na to. A ono to funguje, takhle jsem se propracoval ke vsem svym maratonum, vc. toho nejvetsiho, newyorkskeho.

A zavod samotny? Nenechat se strhnout davem a bezet pro radost. Uz ucast je temer vitezstvi.

Takze Jano, zitra v klidu, natrenovano mas a v cili trochu zpomal at Ti stihnou zmerit cas.

A Vy, kdo muzete, kouknete, prosim, sem a podporte to. MA TO SMYSL!! DEKUJI."

Mám už prý šetřit síly na sobotu na samotný 1/2maraton. Jo jo, běží se už pozítří! A víte, že dohromady asi 11 000 běžců?!

V trénincích ale neustávám, jen už vás nebudu ohromovat pokořenými kilometry. Místo toho sahám po romantice a beru vás s sebou na můj obvyklý běžecký okruh. Je ve znamení podchodů, schodů a tajemství života. Fotky sice vypadají na první pohled nevábně, ale nenechte se odradit a poběžte! ;)

Napínavé tak zůstane do poslední chvíle, jestli těch víkendových 21,0975 km najednou zvládnu. Zase už mám ale nastudované rozmístění občerstvovacích stanic a music pointů a to je, myslím, dost dobrý předpoklad úspěchu!

A pak taky vaše veliká podpora! Ta je pro mě silný motor!

Milí, společně už máme 19.554 Kč a nastupujeme cílovou rovinku! 

A jak se to zpívá? "Když nemůžeš, tak přidej víc?" Tak jen do toho! Důstojné stáří za to stojí! Vidím to každý den!

Velké díky! 

Jana

Kdy najdou matky malých dětí čas na společný trénink? Jasně, že večer, když už ta drobotina skoro spí. Linda navíc ještě před odchodem stihla uvařit svíčkovou! Zbyde na ni?

No, zasloužila by si ji! Jak se dá, Linda trénuje na pražský květnový maraton – startovné a super měřící běžecké hodinky dostala k narozeninám. Půlmaraton má už dávno úspěšně za sebou! Jdu se tedy učit!

Start tentokrát připadl na naši milovanou Oboru Hvězda, z ní jsme dobrodružnou cestou pokračovaly do Divoké Šárky. U toho divoce diskutovaly – chvíli běžecké zkušenosti a pak dlouze dětské prdíky, nudlíky, kašlíky a žertíky.. Nakonec jsme ale zvládly i vážná dospělácká témata – třeba jako, že si Linda při nedávném natáčení v Norsku pro přežití pořídila sněhule ze skutečného tuleně a že je v nich fakt teplo!

Jak utíkala řeč, utíkal i čas a zastihla nás tma! Byly jsme ale připravené a pohotově vytáhly čelovky!

Potvrdilo se mi taky tušení z předchozího tréninku s Michalem v Prokopském údolí – že při běhu ve dvojici a za řeči daleko méně vnímám únavu. Teprve až, co jsme se s Lindou rozloučily na zastávce metra, jsem si pořádně uvědomila, že baterie jsou vybité, nohy z kamene.

Tímto děkuji Dopravnímu podniku hlavního města Prahy za existenci linky A metra, oboustranně jezdících schodů a navazujících tramvajových spojů! Jo a na startu toho 7.4. si pro konverzaci prostě někoho urvu! 

Milí, jsme zase o kus dál! Délka trasy 16,55 km, čas 1:53:16 a výtěžek 15.110 Kč! Máme už polovinu, huráááá! Tak ještě tu druhou! To dáme - důstojné stáří za to stojí! 

Díky vám všem, že běžíte se mnou, a Lindo, Tobě dnes zvlášť! 

Jana 

 PS Co ta svíčková? Zbyla?

Prý „a vem si určitě trailový boty“. To jsou mi pořád požadavky na vybavení na někoho, kdo i po horách chodí v krajkových balerínách!
 
Ale vážně – co je pro jednoho cíl (Sportisimo 1/2Maraton pro mě - 21 km), to je pro druhého jen prostředek k ještě vyššímu cílí (Swissalpine Irontrail - 88 km pro Michala). A že se Michal chystá na horský ultramaraton, nemohli jsme trénovat jinde než v Prokopském údolí, prostě v místě se snad největšími kopci v Praze.
 
Na fotkách se směju, vždy ale trvalo nekonečně dlouho, než jsem se vydýchala, a byla schopná udržet koutky. Nový poznatek - i míjející se běžci mají svůj pozdrav: ahoj! A pšššt! Už vím, kudy vede i mapám neznámá příkrá stezka Flying Runners!
 
Po velehorském tréninku se nám ještě od Terezky dostalo pozvání na skvělou polévku, kterou jsem vdechla a pak padla za důstojné stáří.
 
Přátelé, blížíme se!  Převýšení 450m, čas 1:20 hod., délka trasy 11,5 km a výtěžek 8410 Kč!
 
Michale, Terezko i vy všichni, děkuju, že běžíte se mnou! Má to smysl! Tak jen dál do toho!