Východní Timor, jedna z nejmladších zemí na světě, se za dramatických okolností osamostatnil v roce 1999 a samosprávu získal v roce 2003. Mnoho turistů tam nejezdí a přitom je to téměř přírodní ráj s úžasnými lidmi.

Byl jsem tam celkem už 4x – s Lékaři bez hranic (Medecins Sans Frontieres (MSF), 1999-2000), jako dobrovolník OSN (2003, 2004-2005) a s RACSem (Royal Australian College of Surgeons, 2018) a měl jsem tak možnost sledovat postupný rozvoj této krásné země.   V roce 1999 jsem jako všeobecný lékař viděl a léčil desítky umírajících dětí na podvýživu, malárii, tuberkulózu, spalničky a situace byla naprosto zoufalá – 80% populace bylo vysídleno do hor nebo na okolní ostrovy, panoval zákaz vycházení, strach z útoků proindonéských milicí – prostě velké drama. Obrovským úsilím humanitárních organizací se podařilo tuhle akutní situaci zvládnout.   

Při dalších pobytech už byla situace klidnější a já jsem pracoval jako porodník (to je moje profese), protože Východní Timor v té době žádné specialisty neměl. Kromě „běžné“ práce na porodním sále jsme udělali i rozsáhlý školící program pro porodní asistentky, tak aby mohly zvládat nejčastější porodnické komplikace (krvácení, infekce, nepostupující porody) samy, bez lékaře.

V té době byla mateřská úmrtnost na Timoru jedna z nejvyšších na světě (umíralo přibližně 800 rodiček na 100 000 porodů (pro bližší představu, v ČR je to přibližně 5-7/100 000 porodů, tzn. více než 100x méně!!). Při posledním pobytu, ze kterého jsem se nedávno vrátil, už byla situace zase o hodně lepší -  měl jsem na starost skupinu 8 místních lékařů, kteří se připravují na specializační zkoušku z Porodnictví a Gynekologie.  Mateřská úmrtnost mezitím klesla na 200/100 000 porodů a Východní Timor je tak jedna z mála zemí na světě, které se podařilo takhle dramaticky zlepšit péči o těhotné ženy!!

Je zjevné, že bez obrovské humanitární pomoci v roce 1999 a 2000 by dnes Východní Timor nebyl tam, kde je a možná by upadl do naprostého chaosu se všemi důsledky, jaké dnes vidíme v jiných částech světa. Humanitární práce prostě má smysl a Lékaři bez hranic (a mnozí další samozřejmě) tenkrát na Timoru udělali neskutečný kus práce a já se cítím opravdu poctěn tím, že jsem u toho mohl být. 

Tour de Timor (www.tourdetimor.com) je 5-denní etapák, při kterém se ujede téměř 450 km s převýšením více než 10 000 metrů (nohy mě bolí už teď) v teplotách 35-40 st. Založil jej před 10 lety Ramos Horta, nositel Nobelovy ceny a postupně někdejší prezident, premiér i ministr Východního Timoru a obrovská místní autorita, jako akci, jejímž cílem není nic menšího a zároveň kýčovitějšího než propagace míru a budování identity nového státu. S Ramosem Hortou jsem měl možnost se v roce 1999, když jsme s MSF taky dostali Nobelovu cenu, setkat a je to fajn chlapík. 

MSF (www.lekari-bez-hranic.cz) je mezinárodní organizace, která vznikla už v roce 1971 a která poskytuje humanitární pomoc v 70 zemích světa. V podstatě všechny příjmy organizace pochází z darů jednotlivců. Humanitární činnost pro Lékaře bez hranic znamená toto: snažit se zmírnit utrpení a obnovit samostatnost, pravdivě svědčit o nespravedlnosti a trvat na politické odpovědnosti.

Já sám jsem pro MSF pracoval téměř 3,5 roku v různých částech světa,  vesměs v místech velkých konfliktů, např. Srí Lance, Timoru, Libérii... Byla to pro mě úžasná škola medicíny i života. Viděl jsem realitu světa na vlastní oči.  To, co jsem tam zažil je pro středoevropany jen těžko pochopitelné a to, co jsem se tam naučil jsem bezpochyby využil i v našich podmínkách a troufám si říct, že z toho mnoho pacientek mělo užitek. 

Jsem skálopevně přesvědčen, že dobře dělaná humanitární pomoc, jejímž synonymem jsou pro mě Lékaři bez hranic, má smysl. A jednou z hlavních činností MSF je poskytování zdravotnické péče těhotným ženám a při porodu a dopad té práce je prostě obrovský. 

No, materiálního nic moc, ale můžete získat skvělý pocit, že Vaše peníze pomůžou na správném místě. Kampaň bude pokračovat i v průběhu závodu a pokud mi vždy na konci dne zbydou síly, napíšu reportáž z etapy.  

Díky moc a pojďme to zase zkusit !!!   

Ondřej Šimetka