Naskytla se mi možnost 3měsíčního pracovního volna. Řekl jsem si, že takovou dlouhou dovolenou by bylo dobré využít k něčemu, co v běžném provozu udělat nejde.
Potřebuju si srovnat v hlavě myšlenky, rád bych si zkusil nějakou dlouhou trasu na kole a taky mě už dlouho zajímá Svatojakubská pouť do Santiago de Compostela. Logickým spojením těchto tří zájmů je cyklopouť z Prahy do Santiaga (cca 3 000 km).
Abych dal celému podniku smysl nejen vnitřní, ale i nějaký vnější přesah, rozhodl jsem se svoji cestu využít k podpoře projektu rozšíření stacionáře Vlaštovka.
Vlaštovka nyní
V roce 1997 se v Hodoníně dvě maminky na mateřské rozhodly založit klub pro maminky. Dnes je z klubu rozsáhlé Centrum pro rodinu a sociální služby Hodonín, které pokrývá svým záběrem všechno možné od dětí po seniory. Jedním z aktivit je stacionář Vlaštovka: Pečovat o dítě s postižením nemusí znamenat izolaci a osamělost pro postižené dítě ani pro jeho rodinu . Jako vlaštovka se vrací do svého hnízda, tak i dítě se každý den vrací domů po aktivně stráveném dnu mezi kamarády. Nabízíme pomyslnou prodlouženou ruku rodiny, která pomůže při péči o postižené dítě.
Každý, kdo při lockdownu zkusil vynucenou práci a školu z domova si jistě dovede představit, jak důležitá je možnost někam přes den chodit. Aktuálně má stacionář kapacitu 13 míst a nabízí služby pro klienty do 26 let. Cílem projektu, který podporuju, je přesun stacionáře do nových prostor, což by umožnilo rozšíření kapacity na 30 klientů, a to až do 35 let věku. Na projekt má Centrum dotaci z EU i státního rozpočtu, které pokrývají 85 % plánovaných výdajů. Zbývajících 15 % musí pokrýt z dalších zdrojů. Vzhledem k současnému nárůstu cen stavebních materiálů a prací je už teď jisté, že to bude víc. Cílová částka 8 000 000 Kč zhruba odpovídá tomu, kolik peněz aktuálně schází.
Můj plán putovat do 3000 km vzdáleného Santiaga je svým způsobem šílený a vymyká se z ,,bežného” každodenního života. Lidé kolem CPR Hodonín se do stejně šílených plánů (jako postavit nový stacionář za desítky milionů) pouští v rámci každodenní práce, prostě z potřeby učinit svět lepší. To obdivuju. Reálně neočekávám, že bych svým malým výletem dokázal vybrat 8 milionů. Ale chci mít to číslo na očích, protože to je cíl, se kterým pracují ti praví hrdinové. Změna: cílovou částku jsem změnil na 75000 Kč (~3000 €, tj asi 1 € na 1 km), aby bylo vidět, že každý příspěvek má smysl.
Na cestu vyrazím 2. září až začne dětem škola, čas mám do 11. října, kdy jdu zase do práce. Za tu dobu potřebuju dojet do Santiaga a dostat se zpět.
Aktuální informace z cesty budu dávat na FB https://www.facebook.com/michal.dobisek/ a budu opravdu rád, když mou cestu podpoříte tím, že přispějete na realizaci projektu CPR Hodonín. Vizualizace projektu
7. října jsem přiletěl zpátky domů (a stihl volby, jak jsem doufal). Podle vážení a měření jsem za cestu shodil 2.5kg (90 -> 87,5) a v pase zhubl o 3 cm (94 -> 91). Trochu jsou doufal v lepší výsledek ;-), ale na druhou stranu jsem cestou jedl opravdu hodně, takže si nemůžu stěžovat. Dnes, 21. 10. poštou dorazilo i moje kolo. Tím vlastně moje cesta skončila.
Mezitím i tahle sbírka stihla dosáhnout cílovou částku a navíc ji skoro o polovinu překonat, z čehož mám velkou radost. Velké díky všem, co přispěli.
Rád bych ještě uspořádal fotky a poznámky do nějaké prezentovatelné formy, ale nevím, jestli to do konce sbírky stihnu. Snad půjde odkaz vložit i dodatečně.
Jsem v Santiagu. Děkuji moc všem, kteří mě podpořili, ať už příspěvkem do sbírky nebo jinak. Dorazil jsem včera, radost mi nezkazilo ani hnusné počasí. Celkem jsem za 31 dnů ujel 3066 km. Je to zvláštní pocit, že něco, co jsem ještě před dvěma měsíci považoval za skoro nemožné se stalo skutečností. Moje cyklocesta končí: dnes odesílám kolo poštou do Prahy. Sbírka ještě běží, doufám, že se jí taky podaří dojít do cíle nebo lépe ho i překonat (o víc než mých 66 km 😎).
Vlaštovko leť!
Překonal jsem hranici 2000 ujetých kilometrů a zítra plánuju dorazit do Saint Jean-Pied de-Port, které je tradičním výchozím městem Francouzské cesty (a taky posledním městem před vstupem do Španělska).
Zjistil jsem, že byla chyba nastavit původně nerealistickou cílovou částku: je to demotivující a není vidět žádný progres. Proto jsem částku změnil na 75000 Kč (~3000 €), tak aby to zhruba odpovídalo těm avizovaným 3000 kilometrům. Takže mi můžete přispět třeba 10, 20 km nebo třeba 100 (to je asi můj denní průměr km).
Denní updaty včetně fotek posílám na FB ve veřejných příspěvcích, tak tady jen krátce. Projel jsem Česko, Německo, Švýcarsko a teď jsem ve Francii směr Vázelay. Mám za sebou zhruba prvních 1000km.
Založení výzvy
Centrum pro rodinu a sociální péči Hodonín, z. s.
Stacionář Vlaštovka provozujeme v Hodoníně pro klienty s těžkým handicapem už od roku 2006. Původní budova stacionáře byla v nevyhovujícím a nerekonstruovatelném stavu, proto jsme zakoupili novou budovu a s vaší pomocí ji přeměnili na nový, moderní stacionář.
Projekt za více než 84 000 000 Kč přinesl rozšíření okamžité kapacity ze 13 na 30 klientů ve věku od narození do 35 let a také komunitní zahradu. Právě na ní nás čeká ještě spousta práce. Budeme tedy rádi, když našemu stacionáři zachováte svou přízeň.
Jak to bylo se stacionářem na začátku? Stacionář jsme převzali od kraje, který jej od 90. let provozoval v budově původně patřící elektrárně. Stacionář se nacházel v průmyslové lokalitě, ale nevyhovoval především svým nerekonstruovatelným stavem, ve kterém nešlo kvalitně naplňovat potřeby našich klientů.
Prostory jsou byly malé, nebyl k dispozici dostatek místností, a tak v jedné často probíhaly dva programy souběžně, přestože by klienti na každý potřebovali svůj klid. V katastrofálním stavu byly rozvody - pokud jela pračka, nešlo už napouštět vanu pro terapeutickou koupel. Tu navíc nemohli využívat větší klienti, protože strop neumožňoval montáž závěsného zařízení, bez kterého naši pracovníci nedokázali tyto klienty do vany přesunout. Pro klienty byly v budově jen dva záchody, které nešlo vyčlenit pro každé pohlaví zvlášť.
Proč jsme se rozhodli jít do nového a jak jsme to dokázali? V roce 2020 jsme získali dotaci od Evropské unie ve výši 57 000 000 Kč, která měla pokrýt větší část nákladů, a tak jsme pro účely nového stacionáře zakoupili vilu na Brněnské ulici v Hodoníně. 10. června 2022 převzala stavební společnost tento objekt a na realizaci měla přesně 18 měsíců. Stavbu provázelo jak zdražení z důvodu nutnosti udělat práce, se kterými se původně nepočítalo. Zároveň celkovou náročnost projektu velmi ovlivnily turbulentní covidové roky a válka na Ukrajině, které přinesly bezprecedentní zdražování i ve stavebnictví – projekt nakonec vyšel na neuvěřitelných 84 milionů korun, což je částka, se kterou jsme na začátku rozhodně nepočítali. Více o financování najdete v přiloženém videu.
Stacionář Vlaštovka provozuje Centrum pro rodinu a sociální služby Hodonín, které se za dvacet let existence proměnilo z mateřského centra dvou maminek - zakladatelek ve fungující neziskovou organizaci poskytující rozsáhlé spektrum služeb od odborných služeb pro rodiny až po sociální služby handicapovaným. Doplňujeme tak nabídku státních zařízení, která je sama o sobě často velmi nedostačující.
Bez vaší pomoci bychom celý projekt nikdy nedokázali dotáhnout. Proto s velkou pokorou a vděčností děkujeme vám všem, kteří jste přispěli a pomohli tak vybudovat nový stacionář, který pomáhá mnoha rodinám s handicapovaným členem na Hodonínsku, Břeclavsku, Hustopečsku a Kyjovsku. Finanční potřebnost však tímto nekončí – v projektu jsme při úpravách zahrady mysleli především na výsadbu nových stromů, keřů a dalších rostlin, pořídit je však potřeba také herní prvky. A zaměříme se i na soukromí našich klientů díky stavbě chybějící čtvrté strany plotu sousedícího se zástavbou rodinných domů. Velmi děkujeme vám všem, kteří přispíváte i nadále, ať už jednorázovou nebo opakovanou formou.
Více informací naleznete na www.stacionarvlastovka.cz nebo se obraťte na vedoucí sociálních služeb Lenku Tlachovou (tlachova@cprhodonin.cz).
The best of luck on your journey, Michal.